„Po dlouhých letech přemýšlení a plánování prvního skutečně vlastního bydlení se rodiče rozhodli svěřit tuhle zodpovědnou úlohu nám, tehdy ještě studentům architektury těsně před diplomem,“ začíná příběh tohoto jedinečného domu, který dnes navštívíme.
Postavený s tátou vlastníma rukama. Takový je rodinný dům na malé obci na Plzeňsku. „Právě odtud pochází maminka a kde jsme společně prožili velký kus života, klidná okrajová část, pozemek s krásným jižním výhledem, poslední volný v řadě. Záda domu jsou chráněna prudkým svahem, vypráví autoři projektu Jakub Hoffmann a Alexandra Hoffmannová pracující společně pod hlavičkou ateliéru hurá studio. „Rodiče dlouho toužili po tom, postavit si dům podle svých představ, kde pohodlně stráví zbytek života. Dům jsme vymysleli a postavili jako přízemní montovanou dřevostavbu s podkrovní vestavbou tak, aby bráchové a ségra s rodinami měli kde přespat, když se všichni sejdeme. Zároveň jsme mysleli i na to, aby rodiče „na stará kolena“ nemuseli běhat po schodech a v přízemí tak měli vše, co potřebují. Prostředků ale nebylo na rozhazování. Dům tak od prvních skic vznikal poměrně dlouho a promyšleně, abychom přesně a v předstihu věděli, kde můžeme utrácet za věci, které za to skutečně stojí a kde se naopak musíme držet při zemi, abychom nepřestřelili rozpočet. Společně s rodiči jsme se shodli nešetřit na té největší hodnotě, kterou pozemek nabízí. Tou jsou rozhodně výhledy do krajiny, které jsme proto orámovali velkými okny a krajinu tak vtáhli do interiéru jako měnící se obrazy. Rovněž jsme nezanedbali promyšlenou a pečlivě naplánovanou konstrukci domu včetně jeho obálky. Je proto řešený jako dřevostavba v pasivním standardu, založený na polštáři z pěnosklového štěrku. Jeho příznivá orientace na pozemku pak přináší pozitivní solární zisky a v zimě tak skoro není potřeba topit. Fasáda ze silných dřevovláknitých desek a vnější žaluzie pak dostatečně chrání interiér proti přehřívání během parného léta.“
„Interiér jsme řešili na míru. Od spárořezu v koupelnách až po výběr klik u dveří. Kombinace přírodního dřeva, bílé a mátově zelené barvy se prolíná celým interiérem. S ohledem na to, že převážnou část rozpočtu spolykala hrubá stavba, okna a technologie, musel být interiér navržen skromně,“ vysvětlují architekti. Na čem jsme šetřit nechtěli je kvalitní podlaha. Zvolili jsme dubovou, která bude s domem přirozeně stárnout a všemožné šrámy od každodenního života ji nezoškliví. Podlaha a přiznané stropní trámy tak položily základ, od kterého se celý interiér odvíjí.“ Většinu nábytku vytvořili sami na míru z březové překližky v kombinaci s bílým laminem. Překližka je použitá i na obklad špalet oken a vchodových dveří. Interiérové dveře také realizovali z části vlastnoručně. Mají zárubně řešené z masivních smrkových hranolů s negativní drážkou, která je odděluje od okolních stěn. Dveřní křídla jsou bílá, sériově vyráběná. „Ve spolupráci s výrobcem jsme jim ale běžné prosklené výplně vyměnili za drátosklo. To se pak objevuje i na několika dalších místech v interiéru – na obkladu za pracovní deskou kuchyně, nebo ve vitrínce v obývacím pokoji. Koupelny jsou obložené jednoduchým bílým maloformátovým obkladem, který je místy vyspárován mátově zelenou spárovačkou. Na podlahách koupelen je mátově zelená dlažba. Podkroví, které slouží jenom na občasné přespávání již dospělých dětí s rodinami, je řešeno velmi úsporně. Na podlaze jsou OSB desky lakované bíle pigmentovaným lakem, úložné prostory jsou schované za překližkovou stěnou v šikminách střechy. Zbytek nábytku si pak majitelé přenesli z původního bydlení.“
V desátém ročníku soutěže Interiér roku usilovalo o toto ocenění 222 interiérů. Výherci byli vyhlášeni 29. 4. 2025 v pražském Centru současného umění DOX, a to jako vrcholný bod mezinárodního kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum. Více na www.interierroku.cz.
Jakub Hoffmann a Alexandra Hoffmannová, Interiér roku
79 Kč
79 Kč
84 Kč
