Na Instagramu inspiruje sympatická Solveig výrobou "něčeho z ničeho". Z přírodnin kouzlí překrásné dekorace a úchvatné věnce, aranžuje stoly, skvěle peče a v zahradě vytváří atmosféru jako z pohádky.
Příroda na jihu Norska na ostrově Notteroy sice nastolila třeskuté mrazy, ale to úspěšné blogerce a designérce Solveig Westerberg nebrání, aby si každý centimetr zahrady užívala i v tomto období. Co na tom, že v palčácích a zabalená po krk v kožešině! „Naše zimní království, jak zahradě někdy říkám, zdobím dekoracemi, které vyrábím výhradně z toho, co najdu při procházce lesem či na plážích. Uměliny z obchodů, na to mě neužije!" směje se Solveig. Základními ingrediencemi její výzdoby jsou hlavně košaté větvičky, různé traviny, bobule, suché plody, ale i poklady ze spíže - třeba jablíčka, která na podzim se svým manželem Madsem a dětmi s láskou sklidili. Během Vánoc v zahradním pokoji, skleníku i na terase visí hlavně chvojí, na němž se pod sněhovou čepicí tetelí střapaté šišky. Pohádkovou atmosféru dodává mihotavé světlo svíček, světelné girlandy a zejména ručně dělané věnce, které jsou pro paní domu vášní. Dokonce si každý rok dává práci s obřími věnci, které často slouží jako lustry. Obvykle je vytvoří z větví upevněných na silný drátěný kruh a doplní vrstvou sušených trsů okrasné trávy. Pak přidá žárovky a celou tu krásu zavěsí na pentle v barvě jehličí. „Nedokážu mít ruce složené v klíně, pořád musím něco kutit. Navíc teď o Vánocích se to v mojí hlavě nápady jen hemží. Jsem jimi až posedlá, horko těžko se soustředím jen na jeden! Jsem schopná jít kilometry daleko, abych nasbírala dost větviček a šišek a trávit hodiny pipláním se s věnci, ale prostě to miluju. Vím, že vytvářím něco jedinečného, a cítím z toho radost a uspokojení," říká Solveig. S většími projekty jí pomáhá manžel, který je řemeslník. V domě společně bydlí už léta, ale nedávno si během rekonstrukce dali zvýšit stropy, a tak se sem vejde i třímetrový vánoční strom. „Konečně!" směje se Solveig. „Zdobíme ho ze štaflí, což je docela zábava," dodává.
Není se co divit, že si jejich vyzdobenou zahradu a útulný interiér oblíbili kamarádi a přátelé. Solveig si s nadšením dá práci s přípravou pohoštění i prostřením tabule. „Vždycky posedíme aspoň chvíli někde venku zabalení do kožešin. Kamarádky se mě vyptávají buď na recepty, to když se jim dělají boule za ušima, nebo na to, jak udělat nějakou dekoraci. A když všichni odejdou a děti jdou spát, sedneme si ještě sami s Madsem na terasu, dáme si horký čaj a povídáme si. Někdy se zdržím déle než on a jen tak koukám na ta zářící světýlka. Je to ten nejhezčí čas, který mám jen pro sebe." Tady se dá za slunečných zimních dnů i pošmourných večerů pobývat téměř na dosah nebeského klidu. Vítejte! Někdo hosty vítá v obýváku, Solveig v garáži přestavěné na „zahradní pokoj". Celý prostor má neuvěřitelné kouzlo: na stole září svíčky, za nimi je nádherná kytice z pokladů lesa a všude voní jehličí. Až se setmí, prostor osvítí romantické girlandy. Sladký hřích Solveig je bajecna kuchařka. Každý víkend se domem line vůně bábovky- klasické třené s kakaem. Protože je ale čas adventu, tahle je speciální, vánoční! Jsou v ní navíc rozinky, kandované ovoce, fíky, pistácie a brusinky, někdy přidá i banán a ořechy. A nesmí chybět citronová poleva, která připomíná sněhové závěje, a korunka z ovoce. Svou nadýchanou krásku pak Solveig usadí na dřevěný etažér obklopený voňavým jehličím. Nevíme, jak vy, ale my chceme ochutnat. A hned!
Článek vyšel pod původním titulkem „Pohádka na sněhu“ v časopise Marianne Bydlení číslo 12/2023. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Článek vyšel v časopise Marianne Bydlení, redakčně upraveno
