Více než polovina lidí, kteří mají sousedy, s nimi v minulosti nějaké problémy či neshody. Obecně mají lepší sousedské vztahy starší lidé a obyvatelé vesnic. Co nejčastěji řešíme za problémy a jaké věci nás nejvíc rozčilují?
Negativně hodnotí sousedské vztahy 8 % lidí, jak vyplývá z nedávného výzkumu ResSOLUTION Group. Vztahy se sousedy hodnotí pozitivně celkem 73 % lidí, kteří nějaké sousedy mají (nebydlí na samotě), 27 % je hodnotí dokonce jako velmi pozitivní. Negativně vztahy hodnotí 8 %, z toho velmi negativně jen 2 %. Ve svém hodnocení jsou o něco pozitivnější ženy. Spokojenost má tendenci růst s věkem a klesat se zvětšující se velikostí místa bydliště a s vyšším dosaženým vzděláním. V družnějším kontaktu se sousedy jsou častěji lidé 65+ a obyvatelé vesnic. Pokud jde o míru kontaktu, tak celkově se respondenti přibližně s třetinou svých sousedů z okolních bytů či domů pouze zdraví, s další přibližně třetinou prohodí i pár slov, s cca jednou čtvrtinou jsou ve větším kontaktu, a s téměř desetinou se pak ani nezdraví. Nezdravení sousedů častěji uvádějí mladí ve věku 18–24 let, naopak ve větším kontaktu s některými svými sousedy jsou spíše respondenti starší 65 let a obyvatelé vesnic (ti také častěji uvádějí, že mají přehled o tom, kdo jsou jejich sousedé, dobře se s nimi znají a dokáží se s nimi domluvit v případě problému).
Více než polovina těch, kteří mají sousedy, s nimi ale někdy řešila nějaké problémy či neshody. Problémy lidé nejčastěji řeší přímou komunikací či konfrontací. Ze spektra řešených problémů uvedla čtvrtina respondentů hluk, respektive rušení. Přibližně dvě pětiny z těch, kteří tento problém řešili, se s ním setkávají alespoň několikrát do měsíce. Na druhém místě žebříčku problémů se umístila péče/starost o dům a zahradu (18 %), kam se řadí například spory o údržbu okolí domu či úklid společných prostor. Tento problém se však neobjevuje tak často, většinou (54 %) méně než jednou ročně. Na třetím místě byl zmiňován problém nepořádku a nečistoty (17 %). Z respondentů, kteří s ním mají zkušenosti, jich 41 % tento problém řeší aspoň několikrát v měsíci. Dalšími méně zmiňovanými problémy byly například potíže s parkováním, zvířaty nebo mezilidské vztahy jako takové. Zmiňované potíže lidé nejčastěji řeší přímou komunikací či konfrontací, s velkým odstupem pak následuje řešení pomocí zprostředkovatele (např. předseda SVJ, policie), jen málokdo se s nimi vypořádá právní cestou. Jedinou výjimkou jsou majetkoprávní škody a spory, kdy za přímou komunikací/konfrontací, následuje řešení právní cestou (31 %).
Marianne Talk s návrhářkou Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
