Ještě před pár lety většina lidí při hledání bydlení řešila hlavně dispozici, cenu nebo vzdálenost od centra. Dnes vnímáme ideální domov trochu jinak. Stále víc nás zajímá hlavně to, co máme pár minut od dveří a právě na tom stojí koncept takzvaného patnáctiminutového města.
Když francouzsko-kolumbijský urbanista Carlos Moreno v roce 2016 představil myšlenku patnáctiminutového města, znělo to trochu jako idealistická představa měst budoucnosti. Princip byl přitom překvapivě jednoduchý. Člověk by měl zvládnout během čtvrt hodiny pěšky nebo na kole obstarat většinu běžných denních potřeb. Tedy dojít do práce, nakoupit, odvést děti do školy, zajít k lékaři nebo si sednout do parku. Z původně urbanistické teorie se ale během několika let stal jeden z nejvýraznějších trendů současného bydlení. Přihlásila se k němu města jako Paříž, Kodaň, Milán nebo Melbourne a stále častěji se o něm mluví i v Česku. Hlavně proto, že lidé začínají mnohem víc přemýšlet nad tím, kolik času tráví přesouváním z místa na místo a jak moc každodenní logistika ovlivňuje kvalitu života.
Ještě donedávna stačilo říct, že byt je „v dobré lokalitě“. Jenže pod tím si každý představoval něco trochu jiného. Dnes jsou lidé mnohem konkrétnější. Neřeší už jen prestiž čtvrti nebo investiční potenciál. Místo toho se ptají prakticky. Kde je nejbližší školka? Dá se dojít pěšky na tramvaj? Je poblíž obchod, lékárna nebo místo, kam se dá večer projít? A není to jen otázka pohodlí. Každodenní dojíždění, převážení dětí nebo neustálé sedání do auta představují obrovskou časovou i psychickou zátěž. Bydlení, které tyto drobné každodenní přesuny zjednoduší, má dnes úplně jinou hodnotu než dřív. Právě proto se do ceny nemovitostí stále víc promítá nejen dopravní dostupnost, ale i blízkost škol, služeb, zdravotní péče nebo zeleně.
Patnáctiminutové bydlení přitom není žádná abstraktní urbanistická poučka. Dá se velmi jednoduše převést do běžného života. Zásadní roli hrají každodenní služby. Supermarket, lékárna, drogerie nebo pošta patří mezi místa, kam člověk chodí opakovaně několikrát týdně. Jejich vzdálenost proto velmi rychle ovlivní fungování celé domácnosti. Obrovskou váhu mají také školy a školky. Nejen pro rodiny s dětmi, ale i pro budoucí hodnotu samotné nemovitosti. Stejně důležitá začíná být i zdravotní péče nebo dostupnost MHD. Mezi velké benefity dnes patří blízkost MHD či vlakového nádraží. A pak jsou tu věci, které se do tabulek zapisují hůř, ale v reálném životě rozhodují možná nejvíc. Parky, kavárny, sportoviště nebo příjemné ulice, kde člověk rád tráví čas. Jsou důležité pro pocit opravdového domova.
Jedním z projektů, který na princip patnáctiminutového bydlení navazuje, je Residence Promenáda v centru Liberce. V ulici 1. máje má vzniknout 247 bytů doplněných o obchodní pasáž, kanceláře a garážová stání. Klíčová je tu právě poloha. Z domu se obyvatelé dostanou na MHD během jedné minuty, k supermarketu za dvě minuty a na vlakové nádraží přibližně za tři. V docházkové vzdálenosti je také školka, základní škola nebo historické centrum města. „Naši klienti se už neptají jen na to, kolik má byt metrů a v jakém je patře. Naopak je zajímá, co najdou před domem, kam dojdou pěšky a jak rychle se dostanou s dětmi do školky nebo na nákup,“ říká Pavel Kříž, ředitel rezidenčního developmentu v LH Home. Podle něj se právě dostupnost každodenních služeb stává jedním z hlavních argumentů při rozhodování o koupi bytu. „Lokalita a dostupnost každodenních potřeb se z doplňkového argumentu staly zásadním benefitem,“ doplňuje.
Autorský článek, LH Home
79 Kč
84 Kč
89 Kč
