Superšéf Zdeněk Pohlreich byl během koronakrize poměrně hodně vidět. Nejen proto, že bojoval za sebe i své kolegy a de facto celý profesní obor, ale také proto, že během doby, kdy republika byla vypnutá, kvůli vládním nařízením, vařil všem v první linii. Více než osmdesát tisíc jídel připravil se svým týmem. A jak celou situaci prožíval a prožívá?
Jaké byly vaše první pocity, když jste se dozvěděl, že restaurace budou zavřené - a pravděpodobně na dlouho?
Vztek, beznaděj, bezmoc. Dá se to jen těžko popsat, navíc ta skutečnost, že se to rozhodlo přes noc. Nic příjemného to skutečně nebylo.
Jak prožíváte dobu koronavirové krize?
V podstatě se nudíme, nemáme co dělat a všechno, čím se zabýváme je jen náhražkový program k tomu, co bychom dělali ze všeho nejraději.
Vaříte Nepostradatelným. Kdo s tímto nápadem přišel a proč se mu tak intenzivně věnujete?
Byl to můj nápad, chtěl jsem udělat něco pro lidi, kteří dělají tu ne příliš uznávanou a doceňovanou práci. Prostě jsme si myslel, že by jim slušné jídlo mohlo zlepšit náladu a usnadnit život.
Dokážete po době, kdy záchranným složkám vaříte, říci, která jídla jsou mezi záchranáři nejoblíbenější, která třeba nechutnala?
To skutečně nedokážu. Přiznám se, že po tom nepátráme. Mám pocit, že žádný zásadní propadák se tam nekonal.
Co byste si teď nejvíc přál?
Já bych chtěl svůj, respektive náš život, zpátky. Dělat to, co máme rádi a co má smysl a nemuset poslouchat donekonečna řeči o tom, kolik se dovezlo roušek a jak je to super.
Na co byste raději zapomenul?
Na myšlenku, že za tohle všechno někdo může a že se tomu zřejmě dalo s celkem přiměřeným úsilím vyhnout. Stačil zdravý rozum, obezřetnost a schopnost rozlišit věci podstatné a důležité od balastu všedních dní. I na to, že si za to můžeme sami svojí lehkomyslností, blahosklonností, korektností a já nevím čím vším ještě.
25. května by se měly otevírat restaurace. Už se na to chystáte? A těšíte se na prvního hosta?
Je v tom takový guláš, že dokud nebudeme mít otevřeno, neuvěřím tomu. My ale máme na starosti daleko důležitější věci, než se na něco těšit. Snažíme se najít způsob jak přežít.
Má pro vás smysl otevírat restaurace se všemi nařízeními - rozestupy mezi hosty, zkrácená otevírací doba, atd?
Jak už jsem zmínil, je to tak, že to co platí dnes, může zítra být jinak. Proto se nechci se k ničemu upínat a zbytečně plánovat.
MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA
Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
