Další měsíc a na těhotenském testu zase jen jedna čárka. Kdy je to ještě běžné čekání a kdy už je rozumné obrátit se na odborníky?
Snažit se o dítě a každý měsíc doufat, že tentokrát to vyjde, umí být vyčerpávající. Nejste v tom ale sama, potíže s otěhotněním zažívají miliony párů po celém světě. Na to, jak dlouho je normální čekat, navíc existují docela jasná pravidla. A když už je čekání delší, návštěva lékaře neznamená, že jste selhala. Často vám jen ušetří měsíce nejistoty.
Nedaří se otěhotnět? Rozhoduje hlavně váš věk
Lékaři se řídí jednoduchým pravidlem. Pokud je vám méně než 35 let a o dítě se snažíte rok, je čas na vyšetření. Po pětatřicítce stačí počkat půl roku a po čtyřicítce se vyplatí neotálet vůbec. Plodnost totiž přirozeně slábne s každým dalším rokem rychleji.
Rovnou se objednejte i v těchto situacích:
máte nepravidelnou menstruaci nebo vám nepřichází vůbec,
menstruace je velmi bolestivá,
máte endometriózu, tedy stav, kdy tkáň podobná děložní sliznici roste mimo dělohu,
máte za sebou víc než jeden potrat,
prodělala jste léčbu rakoviny.
Neplodnost není jen ženská věc
Mnohé ženy přicházejí do ordinace samy a s tichou obavou, že „chyba“ bude v nich. Příčina ale může být stejně dobře na straně muže. Proto k prvním krokům patří i spermiogram, tedy rozbor ejakulátu. Ukáže, kolik spermií v něm je, jak se pohybují a jaký mají tvar. Vyšetření je rychlé a nebolí.
Co si připravit na první návštěvu
Úplně stačí přijít s tím, co víte. Hodně ale pomůže, když budete mít po ruce:
délku svých cyklů za poslední půlrok (aplikace v mobilu je v tu chvíli k nezaplacení),
výsledky dřívějších vyšetření a zprávy z operací,
seznam léků a doplňků stravy, které berete vy i partner,
otázky, které vás zajímají, třeba jak probíhá IVF krok za krokem nebo kolik pokusů hradí pojišťovna.
Léčba hned neznamená umělé oplodnění
Ne každá cesta k těhotenství musí vést přes umělé oplodnění. Někdy stačí vyřešit příčinu, třeba srovnat hormony nebo odstranit polyp v děloze. Pokud to nepomůže, přichází na řadu umělé oplodnění. Jeho nejšetrnější formou je inseminace, při které lékař připravené spermie zavede přímo do dělohy. Mimotělní oplodnění neboli IVF lékaři doporučují tehdy, když jiné cesty nefungují nebo je zřejmé, že by nepomohly.
IVF krok za krokem: co vás opravdu čeká
Na první pohled může mimotělní oplodnění působit složitě. Jakmile se ale dozvíte, jak probíhá IVF krok za krokem, bude vám každá fáze dávat smysl a strach z neznáma opadne.
Krok 1: stimulace Přibližně dva týdny si budete aplikovat hormonální injekce, aby ve vaječnících dozrálo víc vajíček najednou. Jehlička je tenká a po prvních dnech už to většina žen bere jako rutinu. Průběh lékař kontroluje ultrazvukem.
Krok 2: odběr vajíček Krátký zákrok trvá kolem dvaceti minut a probíhá v lehké anestezii. Domů odcházíte ještě týž den.
Krok 3: oplodnění Embryolog v laboratoři spojí vajíčka se spermiemi. Hned druhý den se dozvíte, kolik se jich oplodnilo.
Krok 4: kultivace Embrya tři až pět dní rostou v inkubátoru, kde mají podmínky co nejpodobnější těm v těle.
Krok 5: embryotransfer Lékař tenkou hadičkou přenese embryo do dělohy. Nebolí to, pocitově to připomíná běžnou gynekologickou prohlídku. Zbylá kvalitní embrya se dají zamrazit pro další pokus.
Krok 6: čekání Těhotenský test přichází na řadu zhruba za dva týdny. Tohle období bývá psychicky nejnáročnější. Neplánujte si na ně nic stresujícího a dovolte si být k sobě laskavá.
Umělé oplodnění na pojišťovnu? Ano, ale s pravidly
V Česku hradí mimotělní oplodnění všechny zdravotní pojišťovny, a to ženám od 22 let až do dne před jejich 40. narozeninami, na doporučení registrujícího gynekologa. Pojišťovna proplácí základní výkony třikrát za život. Pokud se při prvních dvou pokusech přenese jen jedno embryo, což je dnes běžná praxe, máte nárok na čtvrtý hrazený pokus. Za část léků a nadstandardní laboratorní metody se ale doplácí.
Cesta k vytouženému dítěti nemusí být osamělá
Snaha o otěhotnění umí vzít hodně energie, spontánnost i klid ve vztahu. Objednat se do centra asistované reprodukce neznamená prohru. Znamená to převzít otěže do svých rukou a mít vedle sebe někoho, kdo ví, kudy vede cesta. A to bývá po měsících nejistoty obrovská úleva.
