Cestování po České republice: Cestičky z českého skla

Text: LIBOR HRUŠKA 

České hory a české sklo. Tohle pevné pouto se zrodilo už ve středověku a i tam, kde hutě dávno zanikly, se sklářská minulost připomíná člověku na každém kroku. Staré sklárny, mačkárny korálků či brusírny dotvářejí kolorit horských vesnic. A kdo trávil dětství v Lužických horách nebo v Jizerkách, ten ví, že v tamních říčkách a potocích se dají najít opravdové poklady. Odvážlivci stačí se chvíli brodit vodou, a odnáší si domů plné hrsti pestrobarevných, dohladka omletých střepů či korálků... Není náhodou, že sklárny se zakládaly právě na horách. Mělo to dva hlavní důvody. Tím prvním byla ložiska křemičitého písku čili základní suroviny nezbytné pro výrobu skla. Druhým pak téměř nevyčerpatelné zásoby palivového dřeva, bez něhož se staré sklárny neobešly. 

Věděli jste, že...  

…má Česká republika od prosince roku 2023 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsánu ruční výrobu skla?  

Mohlo by se vám líbit

Cestování po České republice: Krásky ze dřeva a oceli

Výprava za českým sklem  

Do dnešních dnů se v Krkonoších zachovala pouze jediná původní sklárna, turisté ji najdou na Novém Světě v Harrachově. Dřív tu hutí byly desítky, na což odkazují i pomístní názvy. U Vysokého nad Jizerou se nachází vesnice Sklenařice, a když se člověk vydá do lesů mezi Žacléřem a Svobodou nad Úpou, narazí na pozůstatky zaniklé vsi Sklenářovice. Ale zpátky do Harrachova... Někdejší hraběcí sklárna dnes funguje zároveň jako minipivovar a část výrobního procesu mohou návštěvníci pozorovat přímo z ochozu pivovarské restaurace. V horském středisku by měl cestovatel zajít také k novogotické kapli svaté Alžběty. Více než sto let se tahle drobná stavba chlubí funkčním skleněným zvonem. Dřív vyzváněl, když zemřel některý ze sklářů, nebo mu do rodiny přibyl přírůstek. Dnes zvon s kaplí patří obci a rozeznívá se například při svatbách. 

Tip redakce:  

Skláři bývali závislí na zásobách palivového dřeva, proto hutě vznikaly hlavně v hlubokých pohraničních lesích. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování po Česku: Po stopách povětrných mlynářů

ZA REPLIKOU STARÉ PECE 

Už za Harrachů se krkonošské sklo vyváželo do celého světa, skvělé jméno v zahraničí však měly i výrobky sklářů z jihozápadních Čech. Při putování Šumavou a jejím podhůřím nelze vynechat vesnici Annín ležící na Otavě pár kilometrů nad Sušicí. Zdejší sklárna byla založena v roce 1796 a patří k nejstarším funkčním provozům tohoto typu v Česku. Za minulostí šumavského sklářství se výletníci mohou vydat i do Železné Rudy. Kolem města vede přes třicet kilometrů dlouhá naučná stezka, na níž – kromě informačních panelů – natrefí třeba i na zmenšenou repliku historické sklářské pece. Ukrývá se pod stromy v místní části Alžbětín, jen pár kroků od bavorské hranice. Poslední šumavskou zastávkou bude zahrada klatovského Muzea Dr. Karla Hostaše, na které stojí moderní výstavní pavilon zasvěcený sklu. Tady si mohou putovníci prohlédnout kromě jiného kolekci stovek kusů historického skla značky Lötz, kterou muzeu věnoval soukromý sběratel z Rakouska. Vyrábělo se v Klášterském Mlýně nedaleko Annína. 

Tip redakce:  

Po roce 1948 fungovala v annínské sklárně dlouhé desítky let pouze brusírna. V červnu 2016 se ale ve sklářské peci opět rozhořel oheň a i tady na Šumavě se zase vyrábějí vázy, misky, svícny a další krásné věci. Návštěvníci se na jejich vznik nemusejí jen dívat, mohou si také sami zvolit dekor a vyfouknout vlastní předmět ze skla. A pak se podívat do sousední brusírny a galerie plné křehké krásy. Vystavené výrobky si lze i koupit. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování po Čechách: Do světa lesních samot

VÍTEJTE V METROPOLI! 

Pomyslné hlavní město českého sklářství leží v severních Čechách na úpatí hory Klíč. Konkrétně v Novém Boru, kde platí, že alespoň jednoho skláře má v širším příbuzenstvu úplně každý. Ve městě a jeho okolí funguje hned několik veřejně přístupných skláren. V centru Boru lze obdivovat také unikátní skleněnou „roubenku“, již si jako své sídlo před čtyřmi lety postavila společnost Lasvit. À propos, nakolik je Nový Bor centrem sklářství hlavním, natolik je Květná na Uherskohradišťsku tím z nejstarších. 

Slavné ceny a trofeje 

Stejně jako v Harrachově lze i v Novém Boru sledovat práci sklářů od jídelního stolu. S konceptem restaurace spojené s hutí přišel před patnácti lety sklářský mistr Petr Novotný. Restaurace Huť, kterou lidé najdou na třídě T. G. Masaryka, je součástí komplexu Novotny Glass Centrum. Sídlí v něm také muzeum se sbírkou moderního skla. Místní raritou jsou vystavené skleněné trofeje a ceny – například ta ze známého cyklistického závodu Tour de France nebo z Cen Thálie. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování: Kraj břidlice, zámků a Beethovena

SKELMISTROVSKÝ DŮM 

S Novoborskem si sklo spojí takřka každý, ale fakt, že sklářským krajem bývala dříve i Českomoravská vrchovina, často vzbudí údiv. Přitom právě tady stojí jedna z nejslavnějších českých skláren – tasická Huť Jakub. Natáčel se v ní seriál Synové a dcery Jakuba skláře, nyní je z ní sklářský skanzen. Letos v létě přibylo na Vysočině další místo, které stojí za návštěvu. Bývalý dům ředitele sklářské hutě v Českých Milovech se proměnil v galerii. Došlo k tomu vlastně náhodou. Současný majitel, někdejší centrální bankéř Pavel Kysilka, ho před lety koupil jako poničenou hájenku. Když zjistil, že původně šlo o skelmistrovský dům, rozhodl se zpřístupnit ho veřejnosti. Zprvu chtěl vystavit jen pár kousků skla, nakonec vznikla jedna z nejpozoruhodnějších sbírek v Česku. 

Stezka vede pod Čtyři palice 

Obnovený skelmistrovský dům je jednou ze zastávek na pět kilometrů dlouhé naučné stezce, která turisty provede okolím vesnice České Milovy. Okružní trasa s dvaceti zastaveními vypráví o počátcích zdejšího sklářství, o někdejší slávě Milovské huti a také o tom, jak se v bývalé sklářské osadě žilo. Stezka člověka zavede rovněž do přírodní rezervace Čtyři palice. Ta dostala název podle stejnojmenného zubatého skalního útvaru. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování: Za lehkými křídly motýlů...