Proč vlastně stromy prořezávat a nenechat je pěkně bujet po svém? Správným řezem podpoříte jejich zdraví, růst a plodnost. Sice budou mít méně větví, tudíž méně kusů ovoce, ale to bude větší, sladší a lépe vybarvené. Do kterých dřevin se nyní můžete pustit, na které už je pozdě a se kterými ještě počkat?
Nejdřív se prořezávají jabloně a hrušně, a to v době vegetačního klidu, tedy do doby těsně před rašením (tzv. předjarní řez). Pro řez peckovin (třešně, višně, meruňky, broskvoně, slivoně) je správný čas až později, když začínají rašit, případně při květu. V předjaří, ještě než se začnou zelenat, se prořezávají také ovocné keře - rybíz a angrešt. Při prořezu se odstraňují především poškozené, nemocné nebo suché větve. A také ty, co rostou dovnitř koruny a brání přístupu světla. Je důležité mít na mysli, že neodstraňujeme více než čtvrtinu větví stromu.
Řez stromů se neliší jen podle jejich druhu, ale i stáří. Tzv. výchovný řez se dělá 2 až 5 let po výsadbě a měl by zajistit dostatečně vzdušnou a pevnou korunu. Odstraňují se slabé, nemocné nebo nevhodně rostoucí větve. Pokud jste teprve na jaře strom vysadili, má tendenci rychle růst. V jeho případě se nebojte udělat radikální řez vznikající koruny, podpoří to kvalitní úrodu do budoucna. Řez udržovací, který následuje po řezu výchovném, slouží k zachování správného tvaru koruny, prosvětlení stromu odstraněním přebytečných větví a také k podpoře květů a následně plodů. Tento řez se používá dokud není potřeba strom zmladit. Starší stromy potřebují zmlazovací řez, když málo plodí nebo je musíme hodně zredukovat kvůli prostoru.
Řez peckovin je lepší dělat až když jsou v květu.
Jádroviny (jabloně, hrušně) snášejí předjarní řez poměrně dobře. Můžete se do něj pustit už od ledna do chvíle, než začnou rašit. Prořezávání větví v tomto období má jednu velkou výhodu. Díky absenci listí budete mít dobrý přehled, kde říznout. Peckoviny (švestky, meruňky, třešně) jsou však na řez v zimním a časně jarním období citlivější, proto je lepší s nimi počkat až na pozdní jaro. Při dřívějším řezu jim hrozí houbové choroby a tzv. klejotok - rána se rychle nezacelí, začne vytékat míza a když strom „pláče“ ztrácí energii a živiny.
Na větve do 4 cm v průměru stačí nůžky.
Při předjarním řezu nikdy neřežte ve dnech, kdy mrzne. Důležité jsou ostré nástroje (pilka na větve od 4 cm, jinak stačí nůžky) a správný úhel řezu. Větve se řežou těsně nad pupenem nebo postranní větví, a to šikmo, aby na ploše řezu nezůstávala voda. Větší rány (přes 2 cm v průměru) je po řezu vhodné ošetřit štěpařským voskem nebo stromovým balzámem, aby se zabránilo infekci. V tomto období se však neprořezávají pouze ovocné stromy a keře. Postarat bychom se měli i o jedny z prvních kvetoucích rostlin v našich zahradách, což je zlatice (zlatý déšť), dřišťál a trojpuk. Čas na prořez těchto časně kvetoucích dřevin je hned po jejich odkvětu, tedy v průběhu dubna.
Zdroj: asz.cz, prodejstromku.cz, zcstrakovo.cz, hornbach.cz, bydlimenazahrade.net
Zdroj: asz.cz, prodejstromku.cz, zcstrakovo.cz, hornbach.cz, bydlimenazahrade.net
119 Kč
119 Kč
119 Kč
