Přejít k hlavnímu obsahu
Tradice

Co to znamená když zazní povel: Vyvalte sudy!

Většinu své existence stráví tihle duboví obři v chladném a vlhkém podzemí. Dvakrát do roka se však ze sklepů podívají na vzduch. To když si je vezme do parády parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje, kde ležácké sudy stále opravují pěkně postaru – za pomoci plamenů a rozžhavené smoly.

Eva Všetíčková | 9. 10. 2022

Ve venkovním kotli probublává horká smola a útroby otevřeného sudu právě začal ollizovat plamen z plynového hořáku. Právě se koná podzimní pravidelná údržba velkých dubových sudů. O ty se se v Prazdroji stará osmičlenná bednářská parta v čele s legendou v oboru, mistrem Josefem Hrůzou.

Galrie: Smolení ležáckých sudů v Plzeňském Prazdroji

Duboví velikáni

Celkem v pivovarských sklepích leží více než stovka dřevěných sudů, Ty největší mají objem až 40 hektolitrů a prázdné váží 800 kilogramů. Stará smola musí ze všech stěn pryč, protože časem přestává plnit svou izolační funkci. Na její místo přijde smola nová. "Ta se nalije do sudu a převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé jeho ploše, čímž sud také dezinfikuje. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontakru se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě," líčí Josef Hrůza proces, který se v bednářské hantýrce nazývá štorcování. Předtím je ale potřeba dřevěné obry nejdřív vysklepit, tedy vyvalit k výtahu, který je vyveze na povrch a pak dostat přes areál pivovaru až k bednárně. Jde o zatraceně tvrdou práci, kterou si většina lidí s bednářským řemeslem vůbec nespojuje. Prvním krokem k obnově sudů je tlakové mytí, kdy se pomocí vody ze dřeva odstraňují zbytky piva nebo plísně. Nádoby, které nepotřebují větší zásah, jako je například výměna některého z prkének, poté čeká další fáze ozdravné kúry – čištění ohněm. Jarní a podzimní termíny nejsou vybrané náhodou. Není nijak složité si představit, co by se dřevem, které zbytek roku leží ve vlhkém studeném sklepě, udělalo letní spalující slunce nebo vysoké zimní mrazy...

Info ikona
Nalévání smoly do sudu

Pivovarská lopota

K otvoru po vyndaných dvířkách bednáři přiloží plynový hořák a nechají plameny šlehat dovnitř. Útroby sudu se rozehřívají a smola pomalu stéká po stěnách. V minulosti bednáři uvnitř otevřeného sudu rozdělali oheň, který po pár minnutách uhasili tím, že nádobu zabednili víkem. Tato činnost se v dřívějších dobách bohužel často neobešla bez mnohdy fatálních úrazů. V Plzni však vědí, co je třeba. Stará smola uvnitř sudu už se smíchává s novou. Tu si bednáři vyrábějí i do zásoby. Hodí se jim nejen k opravám sudů vytažených ze sklepa, ale také k výrobě malých dřevěných nádob, ve kterých část piva vyrobeného v Plzni putuje do světa. Základem pivovarské smoly je klasická pryskyřice. Do ní se přidává ještě parafín a olej, aby byla hmota elastická a neodloupávala se od stěn sudu. V den D se pod kotlem musí zatopit zhruba s tříhodinovým předsthem. Smola se postupně zahřívá, až dosáhne ideální teploty.  Poté putuje do vyhřátého sudu, který bednáři utěsní a předvedou vizuálně nejatraktivnější úkon – štorcování. Přebytečná smola se nakonec vylije ven a vrátí do kotle. Poté už zbývá jen dostat sudy zpátky pod zem.

Info ikona
Sud nad vylévací jámou na smolu, která z něj poté vytéká

Tradiční řemeslo žije

Přesto, že soumrak bednařiny u nás nastal kolem poloviny minulého století se zaváděním praktičtějších kovových nádob, jako jediný, nebo jeden z mála pivovarů na světě, Plzeňský pivovar bednáře zaměstnává. V Plzni tak vyrábějí dubové sudy původním unikátním postupem, který se předává z generace na generaci i když dnes většina zlatavého moku zraje v nerezu. Dubové sudy ale sládci potřebují i tak – díky nim mohou kdykoli porovnat pivo z tanků s tím postaru vyrobeným. Rozdíl se prý téměř nedá poznat, ale sklep se sudy, je zkrátka sklep se sudy. Tam se návštěvníkům s každou načepovanou sklenicí ležáku podává také příběh nejslavnějšího českého pivovaru. Příběh, který už 180 let píší i místní bednáři, jejichž profese se dokonce dostala na seznam národního kulturního dědictví. V pátek 7. a sobotu 8. října 2022 můžete přijít do Plzeňského pivovaru na Pilsner Fest, oslavu piva, které zná celý svět. Více na Prazdrojvisit.cz.

Info ikona
Dobová fotografie opravy ležáckého sudu
Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:

Související články

Tradice
Svátek svatého Mikuláše: Jaká je jeho historie a proč ho doprovází čert

Svátek svatého Mikuláše: Jaká je jeho historie a proč ho doprovází čert

Tradice
Nezapomeňte na Barbory ani na barborky: Kdo byla svatá Barbora a jak si nechat rozkvést Vánoce

Nezapomeňte na Barbory ani na barborky: Kdo byla svatá Barbora a jak si nechat rozkvést Vánoce

Tradice
Svatý Ondřej je patronem nevěst a šťastných svateb: Dnešní Ondřejská noc slibuje poctivým sny, které se splní

Svatý Ondřej je patronem nevěst a šťastných svateb: Dnešní Ondřejská noc slibuje poctivým sny, které se splní

Tradice
Na svatou Kateřinu musela kola zahálet a posledním zábavám roku vládly ženy

Na svatou Kateřinu musela kola zahálet a posledním zábavám roku vládly ženy

×
  • Marianne Venkov & styl
  • 899 Kč
  • ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • obrázek magazínu ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • Předplatit