V období svátku svatého Havla definitivně končily práce na poli a na zahradě a život (i ten pracovní) se stěhoval do chalup. Po těžké dřině samozřejmě následovaly oslavy. Velká posvícení obvykle trvala týden a scházely se k nim celé rodiny. A havelská nebo také císařská posvícení se někde slaví dodnes.
Svatý Havel (latinsky Gallus, asi 550–640 n. l.) byl irský mnich, misionář a učedník svatého Kolumbána. Společně s ním odešel šířit křesťanství do oblasti dnešního Švýcarska, Německa a Rakouska. Známý je především jako zakladatel jedné z nejvýznamnějších řeholních komunit v Evropě. Na místě jeho poustevny v dnešním Švýcarsku vzniklo benediktinské opatství St. Gallen (Sankt Gallen). Stejné jméno dnes nese i město a kanton, ve kterém klášter stojí. Ten je hlavní místní turistickou atrakcí a byl zapsán i na seznam světového dědictví UNESCO.
Svatý Havel bývá často zobrazován s medvědem. Prý když mu medvěd chtěl ukrást jídlo, Havel mu dal za trest přinést dřevo na stavbu poustevny. Varianta této legendy praví, že Havel vytáhl řvoucímu medvědovi z tlapy trn a ten mu pak pomáhal se dřevem z vděčnosti. A ještě jeden zajímavý příběh se s tímto svatým pojí. Franskou kněžnu Fridiburgu zasnoubenou s králem Sigebertem II. dokázal zbavit posedlosti démonem. Zlí duchové z ní prý vylétli ven v podobě černých ptáků. Král z vděčnosti věnoval Havlovi právě ty pozemky, na kterých později vyrostlo slavné opatství. U nás je svatému Havlovi zasvěceno několik desítek kostelů, k nejstarším patří románská bazilika v Poříčí nad Sázavou.
Foto: Hansueli Krapf/Wikimedia
Benediktinské opatství St. Gallen vyrostlo na místě Havlovy dřevěné poustevny.
Hnětýnky z lásky
Svátek svatého Havla připadá na 16. října a v českých zemích byl významným mezníkem v zemědělství. Do toho dne musela být sklizena úroda (zelí, brambory, ovoce) a zároveň se zaháněla stáda z venkovní pastvy do chlévů. Konec polních prací byl spojen s oslavami. Konala se tedy různá posvícení a zábavy. Císař Josef II. prý nelibě nesl, že se na podzim stále oslavuje. Proto rozhodl, že jeho poddaným bude stačit jedno posvícení v roce, a to třetí říjnovou neděli. Od té doby se havelským posvícením říká také posvícení císařská. Typickou posvícenskou dobrotou byly vždy, jak známo, koláče. Převážně v jižních Čechách však měli ještě jedno pečivo, které se na havelské posvícení peklo. Byly to hnětýnky – koláčky s mákem a mandlemi. Děvčata je podle tradice dávala chlapcům za to, když je při zábavě vyzvali k tanci. Ostatně tento den byl zároveň dnem „dohazování“ a zásnub. O posvícení se také stavěly máje podobně jako na jaře. Další tradicí bylo chození po vsi s opentleným beranem, kterého po průvodu sťali před hospodou a pochutnala si na něm všechna chasa z vesnice.
Havelská posvícení se zábavou si můžete užít i dnes. A někdy na nich potkáte i opentleného berana, kterého však ten den nijak tragický konec nečeká. Velmi oblíbené Radotínské havelské posvícení se konalo už v předstihu, tedy o víkendu 10. až 11. října. Na návsi v Podlesí bude veselo víkend následující, 17. a 18. 10. Stejně tak v Tuchlovicích a Psárech, kde se vedle tradičních stánků a hudebních vystoupení chystají i zabijačkové hody. V sobotu pak proběhne posvícenská zábava ve Velkém Přítočně, tančit a slavit se bude v sále obecního úřadu od 20 hodin.
.jpg)
