KVÍZ: Víte, co nám naši předci předpovídali? Otestujte se, jak rozumíte pranostikám

Přestože moderní meteorologie má k dispozici pokročilé technologie, mnohé pranostiky mají stále své kouzlo. V dnešní době jsou tyto staré lidové moudrosti spíše používány pro zábavu nebo jako zajímavost v kalendářích. Naše babičky a dědové, dokázali z několika málo indicií odhadnout, co nás čeká. Jaké pranostiky nám ledasco napoví?

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Nebezpečné nástrahy houbaření: Otestujte se, zda podle obrázků poznáte jedovaté houby

Jak pranostiky ovlivňovaly život a předpovídaly počasí

Lidová rčení, která po dlouhá staletí předpovídají počasí, nám pomáhají lépe chápat jeho vliv na zemědělství, a to na základě pečlivého pozorování přírodních cyklů. Každý z nás jistě zná známou pranostiku „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“, která říká, že kolem 11. listopadu se často objevuje první sníh. Pokud Martin „nic nepřiveze“, tedy pokud sníh nenapadne, můžeme očekávat Vánoce na blátě. Podobně pranostika „Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem“ připomíná, že březnové počasí bývá často chladné, a i v dubnu nás ještě může překvapit zima. Další známá pranostika, „Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout“, značí, že kolem 2. února bychom již měli slyšet první ptačí zpěv, který symbolizuje blížící se jaro. I přesto, že zima může být ještě v plné síle, příroda se začíná probouzet k životu. „Když Kateřina po ledě přichází, Vánoce na blátě“ je další pranostika, která podobně jako ta o svatém Martinovi, upozorňuje na to, že pokud kolem 25. listopadu nastane mrazivé počasí, o Vánocích může být naopak tepleji. Tyto pranostiky sloužily také jako pomůcka pro rolníky, kteří podle nich mohli předvídat, jaké počasí a podmínky očekávat při sklizni nebo výsevu.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Zrádci na Křivoklátě: Odhalte, co je skutečnost nebo fikce a zjistěte, kolik toho o slavné pevnosti víte