Milujeme je všichni, ať je nám pět nebo padesát. České pohádky jsou poklad, ze kterého si rádi půjčujeme hlášky, aniž bychom si to uvědomovali. Ale poznáte, odkud vlastně pocházejí? Otestujte své znalosti a připomeňte si kouzlo pohádkových klasik.
Pohádky jsou pro nás tak samozřejmé, že často ani nevnímáme, jak moc se nám jejich slavné hlášky zaryly do hlavy. Vždyť kdo by nikdy neprohlásil, že „prstíček si ohřeje a hned zase půjde“ nebo „odvolávám, co jsem odvolal“? Přiznávám, že u nás doma jsou pohádkové citáty v neustálém oběhu, a tak jsem si řekla, že se podívám pohádkám trochu na zoubek. Co jsem zjistila? Že za každou známou hláškou se skrývá kousek naší nostalgie a českého humoru.
Češi mají rádi vtip a ironii. Není tedy náhoda, že naše pohádky jsou doslova přeplněné vtipnými situacemi a větami, které umíme zpaměti. Stačí vzpomenout třeba na Princeznu ze mlejna: „Já jsem malej, ale šikovnej!“ Tuhle větu, kterou řekl čert v podání herečky Yvetty Blanarovičové, používáme jako univerzální omluvu vlastních nedostatků dodnes. Některé hlášky jsou populární právě proto, že trefně vystihují lidské povahy. Slavná scéna z pohádky Pyšná princezna, kde král v panice vykřikuje „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil!“, se stala symbolem nerozhodnosti a politického lavírování. Tato věta zůstává aktuální v každé době a není divu, že nás vždycky pobaví.
Doporučujeme
reklama
Jestli neumřeli, žijí dodnes
Pohádkové hlášky se dokonce dostaly i do našeho každodenního jazyka. Věta „Jestli neumřeli, žijí dodnes“ sice pochází z pohádek obecně, ale vtipně ji používáme, když chceme s nadsázkou uzavřít dlouhé vyprávění, které už moc natahujeme. I to je důkazem, že pohádky jsou neodmyslitelnou součástí našeho života. Tak co, cítíte se jako mistři českých pohádek? Nebo máte pocit, že je nejvyšší čas oprášit staré kazety a pustit si oblíbené klasiky znovu? Než se na to vrhnete, zkuste si rychlý kvíz. Ať víte, jak si na tom stojíte!
