Léto je v plném proudu, ale kromě koupališť, melounů a grilování přináší i významné státní svátky, které se nevyplatí jen tak přehlížet. 5. a 6. července si každý rok připomínáme dvě silné historické osobnosti, které ovlivnily naši kulturu, jazyk, víru i odvahu – Cyrila a Metoděje. Ale taky Mistra Jana Husa.
Zatímco první dvojice je spojena se šířením vzdělanosti a hlaholice, ta druhá s ohněm, který sice spálil tělo, ale zanechal ideu, která přetrvala staletí. Ale jak jste na tom s dalšími zásadními okamžiky české historie? Víte, kdy byla bitva na Bílé hoře? A co se stalo 17. listopadu? Vybrali jsme klíčová data, která by měl mít každý Čech alespoň v hrubých obrysech v hlavě – a připravili pro vás kvíz, který ukáže, jak hluboko (nebo mělce) ve vás školní dějepis zakořenil.
5. července: Den slovanských věrozvěstů
V roce 863 vyslalo byzantské císařství dva bratry ze Soluně. Konstantina (později Cyrila) a Metoděje – na Velkou Moravu. Jejich úkol nebyl malý: převést křesťanství do řeči Slovanů. A tak vznikla hlaholice. Písmo, díky kterému se mohla poprvé sloužit mše ve slovanském jazyce. Nešlo ale jen o víru. Šlo o kulturní a politický boj mezi Západem a Východem, který měl dopad i na to, kam se střední Evropa dál vyvíjela. Jejich odkaz přetrval. Přinesli jazyk, písmo, kulturu i hrdost, že i Slované nejsou jen němí svědkové dějin, ale jejich aktivní spolutvůrci.
Rok 1415, Kostnice. Mistr Jan Hus, kazatel a reformátor, odmítal zlořády v církvi, prodávání odpustků a beztrestnost mocných. Za své myšlenky byl upálen, ale jeho smrt spustila dominový efekt, který Evropu otřásl až do základů. Husité, kališnické války, husitské zbraně i symbol kalicha. To vše vyrůstá z jeho idejí. A přestože uplynulo přes 600 let, jeho jméno má dodnes váhu. I díky tomu máme jeden ze čtyř hlavních státních svátků, který připomíná hodnoty jako je pravda, svoboda slova a osobní zodpovědnost.
Doporučujeme
reklama
Proč na datech záleží?
Není to jen o tom, abychom si připomněli, co se kdy stalo. Každé z těchto dat je milníkem, který mění kolektivní paměť národa. Pokud je neznáme, je to trochu jako bloudit krajinou bez mapy. Minulost totiž pořád mluví. Jen je potřeba jí naslouchat. A protože ne všichni si pamatují rozdíl mezi rokem 1918 a 1938, připravili jsme pro vás kvíz, který vám pomůže zjistit, jak jste na tom. Nejde o známky. Jde o to, kolik z nás si ještě pamatuje, co vlastně slavíme.
