Přejít k hlavnímu obsahu
Tradice

Zapomenuté venkovské vánoční zvyky, které úplně změnily dnešní Vánoce

Vánoce na venkově bývaly jiné než dnes. Méně dárků, méně hluku, ale o to víc významů, symbolů a rituálů. Mnohé zvyky zmizely beze stopy, jiné přežívají už jen jako hra pro děti. Přesto mají staré venkovské Vánoce co říct i dnešní uspěchané době.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách
Nikola Zatloukalová | 18. 12. 2025

Vánoce si dnes spojujeme hlavně s pohodou, plným stolem a dárky pod stromkem. Jenže na venkově měly svátky po generace úplně jiný rytmus. Nešlo o přepych, ale o jistotu, že příští rok bude co jíst, že rodina zůstane pohromadě a že se hospodářství udrží v chodu. Vánoce byly tichým, ale silným mezníkem roku.

Advent nebyl o shonu, ale o klidu

Advent na venkově znamenal zpomalení. Lidé drželi půst, omezovali zábavu a soustředili se na domácnost a rodinu. Práce na poli skončila a nastal čas oprav, úklidu a rozjímání. Večery patřily svíčkám a vyprávění. Dnešní advent plný nákupů by tehdejší hospodáře spíš vyděsil než potěšil.

Štědrovečerní stůl bez kapra

Kapr nebyl samozřejmostí. Na venkovských stolech kralovaly luštěniny, obiloviny, houby a ovoce. Jedla se hrachová nebo čočková polévka, kuba z krup a hub, jáhlová kaše s medem. Každý pokrm měl svůj význam. Luštěniny slibovaly hojnost, houby zdraví, med sladký život.

Info ikona
Mohlo by se vám líbit

Nádech a výdech: Užijte si letos advent v pomalejším rytmu a nenechte se strhnout vánočním šílenstvím

Advent nemusí být závodem s časem. Stačí zvolnit krok, obklopit se přirozenou krásou přírodních materiálů, dopřát si chvíle na tvoření a vytvořit si doma atmosféru, která podpoří klid a radost. Když se vytratí tlak na dokonalost, začne se do každodenních chvil vracet něco, co často během roku přehlížíme.
marianne.cz

Magie obyčejných věcí

Štědrý večer byl považován za čas, kdy se stírá hranice mezi světy. Věštění nebyla zábava, ale snaha nahlédnout do budoucnosti. Krájení jablka, lití olova nebo házení střevícem mělo napovědět o zdraví, svatbě i smrti. Dnes se těmto zvykům smějeme, ale tehdy šlo o vážnou věc.

Oheň, který chránil dům

V některých regionech se zapalovalo vánoční poleno. Muselo hořet co nejdéle, ideálně celou noc. Oheň měl ochránit dům před nemocemi a neštěstím. Popel se schovával a používal na jaře na pole nebo do chlévů. Dnes tuto tradici připomíná už jen praskání v krbu.

Betlémy jako rodinný příběh

Betlém nebyl dekorace z obchodu. Rodiny si ho vyráběly samy a postupně doplňovaly. Často se v něm objevovaly postavy připomínající místní obyvatele. Betlém vyprávěl příběh obce i rodiny a byl zdrojem hrdosti.

Vánoce patřily i zvířatům

Na venkově se nezapomínalo ani na dobytek. Zvířata dostávala zbytky ze štědrovečerní večeře jako poděkování za celoroční práci. Věřilo se, že právě o Vánocích rozumějí lidské řeči a že si pamatují, jak se s nimi zachází.

Proč mají staré vánoční zvyky smysl i dnes

Zapomenuté vánoční zvyky na venkově nebyly romantickou pohádkou, ale praktickým návodem, jak přežít a držet spolu. Připomínají, že Vánoce nejsou o dokonalosti, ale o sounáležitosti. Možná by stálo za to některé z nich oprášit. Ne kvůli minulosti, ale kvůli sobě.

Zdroj: hks.re, stoplusjednicka.cz

Ještě víc inspirace a příběhů šikovných lidí vás čeká v aktuálním čísle Marianne Venkov a styl, které najdete na stáncích i online.

Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:
×