Vánoce na venkově bývaly jiné než dnes. Méně dárků, méně hluku, ale o to víc významů, symbolů a rituálů. Mnohé zvyky zmizely beze stopy, jiné přežívají už jen jako hra pro děti. Přesto mají staré venkovské Vánoce co říct i dnešní uspěchané době.
Vánoce si dnes spojujeme hlavně s pohodou, plným stolem a dárky pod stromkem. Jenže na venkově měly svátky po generace úplně jiný rytmus. Nešlo o přepych, ale o jistotu, že příští rok bude co jíst, že rodina zůstane pohromadě a že se hospodářství udrží v chodu. Vánoce byly tichým, ale silným mezníkem roku.
Advent na venkově znamenal zpomalení. Lidé drželi půst, omezovali zábavu a soustředili se na domácnost a rodinu. Práce na poli skončila a nastal čas oprav, úklidu a rozjímání. Večery patřily svíčkám a vyprávění. Dnešní advent plný nákupů by tehdejší hospodáře spíš vyděsil než potěšil.
Kapr nebyl samozřejmostí. Na venkovských stolech kralovaly luštěniny, obiloviny, houby a ovoce. Jedla se hrachová nebo čočková polévka, kuba z krup a hub, jáhlová kaše s medem. Každý pokrm měl svůj význam. Luštěniny slibovaly hojnost, houby zdraví, med sladký život.
Štědrý večer byl považován za čas, kdy se stírá hranice mezi světy. Věštění nebyla zábava, ale snaha nahlédnout do budoucnosti. Krájení jablka, lití olova nebo házení střevícem mělo napovědět o zdraví, svatbě i smrti. Dnes se těmto zvykům smějeme, ale tehdy šlo o vážnou věc.
V některých regionech se zapalovalo vánoční poleno. Muselo hořet co nejdéle, ideálně celou noc. Oheň měl ochránit dům před nemocemi a neštěstím. Popel se schovával a používal na jaře na pole nebo do chlévů. Dnes tuto tradici připomíná už jen praskání v krbu.
Betlém nebyl dekorace z obchodu. Rodiny si ho vyráběly samy a postupně doplňovaly. Často se v něm objevovaly postavy připomínající místní obyvatele. Betlém vyprávěl příběh obce i rodiny a byl zdrojem hrdosti.
Na venkově se nezapomínalo ani na dobytek. Zvířata dostávala zbytky ze štědrovečerní večeře jako poděkování za celoroční práci. Věřilo se, že právě o Vánocích rozumějí lidské řeči a že si pamatují, jak se s nimi zachází.
Zapomenuté vánoční zvyky na venkově nebyly romantickou pohádkou, ale praktickým návodem, jak přežít a držet spolu. Připomínají, že Vánoce nejsou o dokonalosti, ale o sounáležitosti. Možná by stálo za to některé z nich oprášit. Ne kvůli minulosti, ale kvůli sobě.
Zdroj: hks.re, stoplusjednicka.cz
Ještě víc inspirace a příběhů šikovných lidí vás čeká v aktuálním čísle Marianne Venkov a styl, které najdete na stáncích i online.
79 Kč
79 Kč
84 Kč
