Výsadba na podzim, ideálně do konce října, je pro řadu rostlin tím nejlepším obdobím. Půda je ještě stále teplá, což podporuje jejich zakořenění, a podzimní vláha jim ulehčí start do další sezóny. U kterých rostlin tedy nečekat až na jaro a začít sázet hned?
Že se cibuloviny vysazují během září a října, aby do mrazů stihly zakořenit, ví i začínající zahrádkář. Cibulky se dávají do hloubky odpovídající trojnásobku jejich výšky. Ale kam s nimi? To záleží na konkrétním druhu. Tulipány vyžadují plné slunce a dokonale propustnou půdu. Nesnášejí přemokření, jinak cibulky hnijí. Na rozdíl od jiných cibulovin je ideální tulipány po zatažení listů vyndat a na podzim je zasadit na jiné místo, aby netrpěly půdními chorobami. Narcisy jsou mnohem tolerantnější než tulipány. Snášejí i polostín a o něco těžší, vlhčí (ale ne dlouhodobě podmáčenou) půdu. Mohou zůstat na jednom stanovišti mnoho let. Hyacinty pak chtějí chráněné, teplé a slunné stanoviště s velmi výživnou a propustnou půdou. Jsou citlivé na přemokření a v těžkých půdách snadno vymrzají nebo hnijí. Drobné cibuloviny (krokusy, sněženky, modřence) jsou nejméně náročné. Sněženkám a ladoňkám nevadí stín, třeba pod stromy, zatímco krokusy a modřence milují slunce. Všechny tyto drobné druhy se skvěle hodí do trávníků.
A na co při jejich výsadbě pozor? Některé z cibulovin jsou lákavou zimní pochoutkou pro hraboše a rádi si je zobnou i bažanti nebo koroptve, když na vaši zahradu zavítají. Chránit je můžete tím, že je vysázíte do speciálních plastových či drátěných košíků na cibuloviny, nebo kolem výsadby vytvoříte košík z jemného pozinkovaného pletiva sami. Pomohou i přírodní repelenty – cibulky tulipánů vysaďte vedle okrasných česneků a narcisů – ty totiž hlodavcům vůbec nevoní a tím je odradí. A proti hrabavým ptákům se pak doporučuje hlubší výsadba a mulčování, abyste se na jaře mohli těšit tou kvetoucí nádherou.
Další rostlinou, kterou je momentálně nejlepší čas zasadit do země, je česnek. Stroužky se sázejí špičkou nahoru do hloubky asi 6 až 8 centimetrů, což zajistí jeho ranou úrodu v následujícím roce. Vysazuje se však nejen česnek kuchyňský. Cibulky okrasných česneků podobně jako tulipány nebo narcisy totiž potřebují chladné období k tomu, aby zakořenily. Na jaře pak díky tomu vyrazí s předstihem a v květnu či červnu ozdobí zahradu svými velkými fialovými nebo bílými kulatými květy. Jejich velké cibule se sázejí do hloubky odpovídající zhruba dvojnásobku až trojnásobku jejich výšky – u velkých druhů, jako je Allium giganteum, to klidně může být 15 až 20 centimetrů hluboko, u menších druhů stačí 8 až 10 centimetrů. Potřebují slunné stanoviště a velmi propustnou, spíš sušší půdu. Pokud máte na zahradě těžkou jílovitou zem, přidejte jim do výsadbové jamky trochu písku, protože nesnášejí zimní mokro.
Foto: Gemini AI
Podzim je vhodná doba pro výsadbu stromků, zejména těch ovocných.
Čas ovocných stromků
Po opadání listí, tedy v průběhu října a listopadu, klidně až do začátku prosince, dokud nezamrzne půda, se sázejí také prostokořenné ovocné stromy a keře, jako jsou jabloně, hrušně, rybízy či angrešty. Rostliny jsou v této době v klidovém stavu, takže neutrpí takový šok z přesazení. Během zimy pak mají dostatek času na tvorbu kořenů dřív, než na jaře začne rašit jejich nadzemní část. Jak na jejich výsadbu? U prostokořenných stromků (bez balu) nejprve zkraťte poškozené kořeny. Vyhlubte dostatečně širokou a hlubokou jámu a na dno dejte vrstvu kompostu. Stromek do jámy usaďte tak, aby místo štěpení (to poznáte jako bouli na kmeni) zůstalo nad zemí. Obsypejte substrátem, důkladně přitlačte a zalijte. A nezapomeňte mladé stromky navázat na opěrný kůl, aby se nekácely.
A ještě jedna rostlina má raději podzimní výsadbu než tu jarní. Jsou to růže, ať už prostokořenné, nebo ty v kontejnerech. Když je vysadíte nyní, stihnou krásně zakořenit a na jaře porostou výrazně rychleji než ty jarní. Před zimou čerstvě vysazené rostliny ochráníte tak, že k nim nahrnete více zeminy. Rostlinu před výsadbou namočte na pár hodin do vody. Půdu vylepšete kompostem a můžete sázet. Místo očkování (zduřené místo, odkud vyrážejí větve) by mělo zůstat zhruba 5 centimetrů pod povrchem půdy, aby bylo chráněno před mrazem. Po výsadbě kolem keře nahrňte ještě zhruba 20 centimetrů vysoký kopeček, který na jaře odstraníte. A když v zimě pěkně zakoření, můžete se těšit už v průběhu května a června na jejich první květy.
.jpg)
