Zapomeňte na nevzhlednou hromadu listí v rohu zahrady a pořiďte si na váš bioodpad kompostér. Nejde jen o to, že budete mít kompost „uklizený“. Ve správně založeném a umístěném kompostéru totiž výživný koncentrát pro vaši budoucí úrodu uzraje správně a rychleji.
Při výběru kompostéru na zahradu, kde máte opadavé stromy a zvlášť ty ovocné, je klíčový jeho dostatečný objem, stejně jako dobrá ventilace a pevná konstrukce. Základně můžete vybírat ze dvou typů. Buď dáte přednost uzavřenému kompostéru (může být plastový, ale i dřevěný), který dokáže kompostování urychlit. Uzavřená konstrukce totiž lépe drží teplo a vlhkost, což pomáhá rychlejšímu rozkladu jablek, listí a dalšího bioodpadu. Zároveň poklop chrání obsah před větrem, divokou zvěří, ale i zvědavými domácími mazlíčky, které často „dobroty“ z kompostu lákají. Nebo si můžete vybrat otevřený kompostér, který má také svoje výhody. Mívá větší objem, je vzdušný a lépe se v něm s kompostem manipuluje. Pokud zvolíte tento typ, doporučujeme umístit alespoň dva vedle sebe. Pak se vám bude kompost lépe přehazovat, což urychluje jeho zrání.
Kompostér tedy už máte. Ale kam s ním? Aby v něm probíhaly správné rozkladné procesy a vy k němu měli pohodlný přístup po celý rok, je jeho umístění důležité. Ideální je polostín. Na přímém celodenním slunci kompost velmi rychle vysychá a museli byste ho neustále zalévat. V úplném stínu se však zase v chladnějších měsících pomaleji zahřívá, což je stěžejní pro správný proces rozkladu. Kompostér nikdy nestavte na dlažbu, beton nebo asfalt. Dejte ho přímo na volnou zeminu nebo trávník, aby do něj mohly ze země volně prolézat žížaly, mikroorganismy a užitečný hmyz. Zároveň tak může zespodu odtékat přebytečná voda a naopak vzlínat vlhkost z půdy. Myslete i na to, že k němu budete chodit s kuchyňským odpadem, takže jej nestavte příliš daleko od domu. Ale ani blízko. Správně složený kompost sice nezapáchá, ale přímo k terase nebo pod okna ložnice jej dávat nedoporučujeme. A samozřejmě by měl být na rovině. Už proto, aby stál stabilně a také se dala dobře otevírat spodní dvířka, kterými se zralý kompost odebírá. Nechte si k němu alespoň z jedné strany dostatečně prostorný přístup. S kolečkem plným shrabaného listí ho budete potřebovat.
Foto: Pexels
Pro správné a rychlé zrání kompostu je zásadní kolik a jakého bioodpadu do něj dáváte.
Hlídejte si poměr
Abyste měli kvalitní výživu pro rostliny a kompostér nijak nezapáchal, je třeba v kompostu dodržovat správný poměr biologického odpadu, zajistit přístup vzduchu a optimální vlhkost. Hlavní je vyvážený poměr dusíku a uhlíku (zhruba 2:1 až 3:1). Jak na to? Míchejte zelené, šťavnaté a na dusík bohaté suroviny (posekanou trávu, kuchyňský odpad ze zeleniny) s hnědými, suchými a na uhlík bohatými materiály (listí, štěpka, ale klidně i karton nebo piliny či dřevěný popel). Optimální vlhkost také poznáte snadno. Mokrý kompost hnije a zapáchá, pak je třeba přidat suchý materiál. Ten příliš vyschlý zase prolijte vodou. I uzavřené kompostéry mají větrací otvory, přesto je kvůli dobrému provzdušnění kompost alespoň jednou ročně přeházet nebo prohrábnout. Do kompostu nikdy neházejte zbytky masa, kosti, tuky a mléčné výrobky a také exkrementy masožravých zvířat (psů, koček). Naopak třeba slepičince nebo králičí bobky jsou vhodné. Možná vás překvapí, že je třeba dávat pozor i na plevel. Pokud si jej na kompost vyhodíte s dozrálými semínky, kompostování přežijí a vy si pak do záhonu místo úrodné půdy zanesete semeniště plevelů. Podobně v něm mohou zůstat i některé výtrusy hub (např. plíseň bramborová) nebo virové choroby, které vám zdecimovaly úrodu. Tudíž ani napadené rostliny do kompostu nepatří.
Pokud si kompost založíte v září, budete ho moct během května už zapracovat do záhonů, i když nebude ještě úplně uzrálý. Bude obsahovat drobné nerozložené zbytky (štěpku, kousky listí). Ideální je tak jako mulč nebo výživa pro „náročnou“ zeleninu – dýně, cukety, rajčata či brambory. Zhruba za rok byste měli mít kompost opravdu zralý, tedy tmavý a jemný. Ten už je univerzálně použitelný pro všechny rostliny, které budete na zahradě pěstovat, pro citlivé sazenice i k přihnojení trávníku. Aby zrál kompost správně a rychle, doporučujeme do něj hned po jeho založení, tedy během podzimu, zamíchat zhruba 2 až 3 díly podzimního listí na 1 díl jablek či trávy. Poté kompostér důkladně prolijte vodou. Vysoká aktivita mikroorganismů vytvoří teplo, které proces nastartuje. Přes zimu se proces kvůli mrazům výrazně zpomalí až zastaví. Kompost v té době nijak nemíchejte, otevřený kompostér však můžete zakrýt plachtou nebo slámou, aby příliš rychle nevychladl a déšť z něj nevymýval živiny. Jakmile teplota na jaře stoupne nad 10 °C, kompost poprvé kompletně přeházejte. Tím do něj dostanete kyslík a rozklad se zrychlí. Pak už jej můžete používat podle pravidel správného kompostování a těšit se na to, jak se odpad promění v poklad pro rostliny z vaší zahrady.
