Ještě stále je čas vysít si semínka jedné zajímavé zeleniny, která bývala až do 18. století mnohde populárnější než brambory. Když semínka zasadíte v listopadu, následující podzim si můžete pochutnat třeba na lahodném krabilicovém pyré.
Krabilice byla oblíbenou kořenovou zeleninou od středověku až zhruba do přelomu 18. a 19. století. Zejména ve Francii, Německu či střední Evropě šlo o běžnou součást jídelníčku. Koncem 19. století už byla krabilice na ústupu a ve 20. století se z ní stala zapomenutá „popelka“, kterou znovu objevují až posledních pár let šéfkuchaři a nadšení zahrádkáři. Důvod jejího vymizení z našich jídelníčků byl jednoduchý – brambory. Ty se v Evropě masově prosadily v průběhu 18. a na začátku 19. století jako levná a vydatná plodina. Krabilice byla náročnější a pro pěstování ve velkém se nehodila, takže dostaly nenáročné brambory přednost.
U nás roste krabilice hlíznatá i planě, zejména v lužních lesích a křovinách. Při jejím sběru v přírodě však hrozí záměna s jedovatým bolehlavem plamatým. Takže pokud ji chcete vyzkoušet v kuchyni, nesbírejte ji a vypěstujte si ji raději sami na zahradě. V listopadu je pro výsev krabilice hlíznaté na záhon ten ideální čas. Půda ještě není promrzlá, takže se s ní dobře pracuje, ale venkovní teploty už jsou dostatečně nízké na to, aby semena dostala potřebný impulz ke klíčení pro nadcházející jaro. Vyberte pro ni záhon na slunném stanovišti nebo v mírném polostínu. Půda by měla být lehčí, propustná a kyprá. Vytvořte si mělké řádky hluboké asi 1 až 2 cm, vzdálené od sebe zhruba 20 až 25 cm, vysejte semena a zahrňte zeminou. Na jaře, až rostlinky vzejdou, je pak můžete protrhat tak, aby mezi jednotlivými budoucími hlízami byla mezera asi 5 cm. Po podzimním výsevu už záhon nemusíte nijak zalévat, déšť spolu se sněhem se o potřebnou vláhu postarají. A nebojte, semena v klidu přečkají zimu v zemi a na jaře vyklíčí mezi prvními.
Foto: Shutterstock
Krabilice je klasická miříkovitá rostlina, která u nás roste i planě. V přírodě ji snadno můžete zaměnit s jedovatým bolehlavem plamatým.
Po sklizni odpočinek
Krabilice zasazená v listopadu se sklízí v průběhu léta, když začnou stonky a listy rostlin přirozeně žloutnout, schnout a zatahovat se zpět do země. Její kořeny připomínají menší hnědé mrkvičky. Ale pozor, čerstvě vyryté hlízy ještě nejsou připravené k jídlu, jsou škrobovité a bez chuti. Aby získaly svou lahodnou, nasládlou chuť připomínající kaštany, musíte je nechat ideálně 6 až 8 týdnů odležet v chladu a vlhku. Naskládejte je do bedýnky s vlhkým pískem a uložte do sklepa. Koncem léta si pak můžete z krabilice konečně připravit něco dobrého.
Na co se tedy takové kořeny krabilice hodí? V kuchyni se připravuje podobně jako brambory nebo jedlé kaštany. Každopádně se jí pouze tepelně upravená. Nejprve hlízy očistěte, stačí kartáčkem, nemusíte je loupat. Poté je můžete uvařit v osolené vodě doměkka. Nevařte je příliš dlouho, aby neztratily texturu, stačí 10 až 15 minut. Uvařenou krabilici si můžete dát jako přílohu k masu, opéct ji na másle s bylinkami, jako je tymián a rozmarýn, případně rozmačkat na pyré. Skvěle chutná i jako součást krémových zeleninových polévek, nebo na dušeném červeném zelí. Její chuť připomíná jedlé kaštany, tudíž bude zajímavým zpestřením podzimního jídelníčku.