Krásenky jsou jedny z nejoblíbenějších květin. Jejich něžné kvítky milují nejen zahradníci, ale i drobný hmyz.
TEXT: ALEXANDRA KOUTNÁ
V pomyslné soutěži krásy zahradních květin by se krásenka velmi pravděpodobně umístila na předních místech. A to nejen díky svému názvu. Nesmírně jí to sluší v záhonu, kolem příjezdových cest, v květináči i ve váze. Tato nenáročná letnička pochází ze Severní Ameriky, odkud se dále rozšířila do Střední a Jižní Ameriky.
V našich zahradách se nejčastěji natrefí na krásenku zpeřenou (Cosmos bippinatus). Bývá vysoká až sto padesát centimetrů a kvete převážně v odstínech růžové a v bílé barvě. Nově vyšlechtěné odrůdy však překvapují i žlutými či vícebarevnými květy a netradičními tvary. O něco menšího vzrůstu je krásenka sírožlutá (Cosmos sulphureus). Pro její květy jsou typické nápadné žluté, oranžové a červené barvy. Obě rostliny jsou citlivé na mráz. To však neplatí pro jejich semena. Ta přečkají bez problémů i zimní měsíce. Stejně jako paleta barevných odstínů květů je značně variabilní také výška rostlinek – obvykle se pohybuje od padesáti centimetrů až po téměř dva metry.
Kdo nebude striktně odstraňovat uvadlé květy krásenek, může se napřesrok dočkat v záhonu milého překvapení v podobě jejich mladých rostlinek. Krásenky se samy v klidu rozsemení, ale pozor! Potomci mohou mít zcela odlišnou barvu než jejich mateřská rostlina. Má-li proto někdo raději nad děním ve svém záhonu plnou kontrolu, je pro něj ideální začít koncem dubna s výsevem krásenek přímo na konkrétní místo. Je ale dobré si předem promyslet, jaké druhy podle výšky zasázet, aby na zahradě naplno předvedly své půvaby. Od června jsou pak v zahradnictvích k dostání i již vykvetlé v květináčích. Krásenky se v záhonu dobře doplňují s jinými jednoletkami. Pěkně ladí třeba s jiřinami, hvězdnicemi, plaménky nebo sporýši. Na péči ani stanoviště nemají speciální požadavky. Nejvíce jim ale vyhovuje slunné místo a kyprá půda.
Za normálních okolností v záhonu nevyžadují hnojení, právě naopak. Pokud by byla půda příliš bohatá na živiny, bude krásenka sice tvořit mnoho listů, ale méně květů. Ty umístěné v květináči ale pravidelný přísun malého množství hnojiva potěší. Nesmí se také zapomenout rostliny pravidelně zalévat a od- straňovat jim uvadlé květy. Krásenka své pečovatele odmění záplavou květů, které vydrží až do prvních mrazů.
Starobylá letnička oblíbená u našich babiček zdobí venkovské zahrady už po mnoho generací. Existuje na šestadvacet druhů krásenek. Někdy jsou podle své domoviny označovány jako mexické astry. Kromě toho, že je krásenka nepřehlédnutelná v záhonu, láká také všemožný hmyz od včel přes vosy či vosenky až po motýly. Její latinské jméno Cosmos je odvozeno od řeckého ‚kosmos‘, tedy ozdoba nebo cokoli, co je harmonicky a vzhledně uspořádané.
Až oči přecházejí
Bílé a růžové krásenky rostou vedle sytě oranžových cínií a měsíčků. Kdo si chce s jejich sázením pospíšit, může je už od března či dubna začít vysévat do teplých skleníků, nebo doma za okno do květináčků. Rostlinky se poté – tak v polovině května – dají přemístit už ven do země, a to ve vzdálenosti zhruba čtyřicet centimetrů od sebe.
Krásenky ‚Double Klick‘ mají plné květy v bílé barvě a různých odstínech růžové. Svůj půvab vystavují na odiv celé léto.
Jednoduchá kytka z krásenek dokáže ozdobit každý stůl. Motýli, včely nebo pestřenky květy krásenek doslova milují. Jsou totiž bohaté na nektar a pyl.
Půvabné jemné květy krásenek nejbujněji vykvétají v období od července do října. Zdobí tak mnohé zahrady i v čase, kdy na nich kvete už jen malé množství rostlin.
Krásenky sírožluté (Cosmos sulphureus) mají v závislosti na odrůdě oranžové, žluté nebo červené květy. Vysoké bývají 30 až 100 centimetrů.
Krásenka čokoládová (Cosmos atrosanguineus) má temně rudé květy a měří 40 až 60 centimetrů. Svou vůní připomíná hořkou čokoládu. Vytváří hlíznaté oddenky podobné těm, jaké mají jiřiny. Oddenky je třeba na podzim vyndat ze země a zazimovat do chladné místnosti nebo sklepa.
Odrůda ‚cupcakes‘ tvarem svých květů připomíná papírové košíčky na muffiny. Dosahuje až 120 centimetrů.
