Otravných louží a bahna u domu vás zbaví speciální záhon. Dešťová zahrada zadržuje vodu i ochlazuje okolí

Vybudování dešťové zahrady zvládnete svépomocí během jednoho nebo dvou víkendů. O co vlastně jde a proč ji chtít? Je třeba si uvědomit, že to není zahradní jezírko ani bažina, protože voda v tůňce nestojí trvale. Dešťová zahrada je navržena tak, že voda po dešti nejpozději do dvou dnů úplně zmizí, a proto je bezpečná a bezproblémová. Jejím hlavním úkolem je zachytit přívalovou dešťovku ze střechy, příjezdové cesty nebo terasy, aby se přirozeně a pomalu vsákla přímo do země. Díky kořenovému systému rostlin se navíc přefiltruje od znečišťujících látek a část vody rostliny odpaří zpět do ovzduší, čímž příjemně ochlazují okolní mikroklima. A nakonec nesmíme zapomenout na další plus. Díky dešťové zahradě si na pozemek přilákáte spoustu života – ptáky, motýly, včely a další užitečný hmyz a zároveň vytvoříte nové místo pro pěstování bez nutnosti zalévání. 

Mohlo by se vám líbit

Jak nalákat na zahradu ty největší bojovníky proti slimákům? Kachny, ropuchy, střevlíci i paraziti vás jich zbaví jednou provždy

Pozor na základy a podzemní vodu

Přesvědčili jsme vás, že byste se rádi do vybudování tohoto speciálního záhonu pustili? Pojďme na to! Nejdůležitější je správné naplánování a umístění dešťové zahrady. Hlavně je třeba dodržet dostatečnou vzdálenost od domu. Měly by to být minimálně 3 metry, a když nemáte podsklepený dům, tak raději 5 metrů, aby vám voda neprosakovala do základů. Ideální je mírný svah, kam voda z okapu přirozeně teče. Také ji není vhodné budovat v místě s vysokou hladinou podzemní vody. Ta by měla být alespoň metr pod terénem. Rozhodují i další věci, které jsou pod zemí. Dbejte na to, abyste si nevybrali místo nad různými podzemními konstrukcemi, jako jsou inženýrské sítě (plyn, elektřina, voda) nebo septik. A vhodná není ani blízkost vysokých stromů, kde hrozí problémy s kořeny, a také příliš velký stín. Slunce by totiž mělo na dešťovou zahradu svítit alespoň půl dne. Máte místo vybrané? Teď ještě raději vyzkoušejte, jak se bude voda vsakovat. Stačí vykopat asi 20 až 30 cm hlubokou jámu a naplnit ji vodou. Pokud se vsákne do 24 hodin, můžete s kopáním pokračovat. Když ale v jámě stále stojí, máte pravděpodobně příliš jílovitou půdu. Přesto můžete zahradu vytvořit, jen budete muset jít do větší hloubky a na dno dát velkou drenážní vrstvu ze štěrku a písku.

Nejprve vykopete vhodnou jámu, na dno přijde drenáž a geotextilie. Nakonec směs zeminy s pískem a kompostem a můžete začít sázet.

Jak na to?

V běžně propustné půdě je postup následující. Nejprve odkopete vrchní drny a vykopete si prohlubeň, kam se bude voda svádět. Měla by se pozvolna svažovat do hloubky zhruba 60 cm. Můžete vytvořit pravidelný tvar, nebo nějakou tu nepravidelnou lesní tůňku, to už je jen na vás. Na dno se dává štěrk jako drenáž. Pak lze použít geotextilii a na ni směs původní vykopané zeminy (2 díly) smíchané s pískem (5 dílů) a kompostem (3 díly). Tato směs zajistí, že půda bude skvěle propouštět vodu, ale zároveň poskytne živiny rostlinám. Pod okrajem terénu nechte 15 až 20 cm, což bude prostor pro zadržování vody. Stěny nakonec ideálně zpevněte kameny. Voda z okapu se do prohlubně odvádí buď pomocí plastového potrubí schovaného pod zemí, nebo pomocí koryta vybudovaného z kamenů. Zejména na chalupě pak vypadá efektně, pokud necháte vodu z okapu vytaženého dostatečně daleko od základů domu, stékat přímo do tůňky po řetězu. Na protilehlé straně vytvořte přepad, kudy může voda odtéct při extrémních lijácích, aby nevyplavila rostliny. Jde o mírně snížený okraj vysypaný štěrkem. Kolem přítoku vody vyskládejte větší říční kameny. Právě kameny a štěrkové pásy pomáhají odvádět vodu a dodají vaší zahradě úplně nový rozměr.

Mohlo by se vám líbit

Čtyři tipy pro chalupáře, aby vám zelenina na záhonech přežila, i když týden nezaprší: Stačí PET lahve nebo stan

Rostliny do mokra i sucha

Při výběru rostlin vsaďte na druhy, kterým nevadí velké zamokření střídané obdobím sucha. Aby vaše dešťová zahrada nejen dobře fungovala, ale také krásně vypadala, kombinujte kvetoucí rostliny s okrasnými trávami nebo kapradinami, které mají rády vlhko. Vytvořte si na zahradě takovou lesní studánku, kam by mohly laně chodit pít... Do nejhlubšího středu zasaďte rostliny vhodné do mokra (kosatce, blatouchy). Na šikmé okraje dejte rostliny, které zvládají střídání vlhka a sucha (denivky, třapatky, okrasné trávy). Na suchý horní okraj patří běžné zahradní trvalky a také keře (svída, kalina, vrby). Rostliny sázejte nejlépe ve skupinkách (3 až 7 kusů stejného druhu) pro přirozenější vzhled a podporu růstu. Celý povrch zahrady na závěr zasypejte vrstvou dřevěného mulče. Na začátku budete muset rostliny pravidelně zalévat, než správně zakoření. Následně by si měly poradit samy. Další velkou výhodou dešťové zahrady je totiž to, že se o ni po poměrně pracném začátku už není třeba příliš starat.

Zdroj: autorský text, radyzezahrady.cz, nasestrecha.cz, byty-domy-zahrady.cz