Menopauza nemusí znamenat konec intimních radostí. Přesto jako by touha a změny ženského těla v tomto období byly tabu. Suchost, bolest nebo pokles libida přitom nemusí být něco, co je potřeba přijmout jako nevyhnutelnou součást stárnutí. Naopak, pro mnoho žen může být toto období začátkem nové, uvolněnější a sebevědomější kapitoly. Jak ji nastartovat, radí uznávaná gynekoložka Kamila Žižková.
„Myslím, že velkou roli hraje společenská představa, že sexualita patří především k mládí. O sexu mladých lidí se mluví poměrně otevřeně, zatímco sexualita žen po menopauze jako by postupně přestávala existovat,“ vysvětluje Kamila Žižková a dodává: „Problémem je také to, že ženy často samy nevědí, že změny, které v intimní oblasti pociťují, jsou běžné a mnohdy velmi dobře řešitelné. Stydí se proto o nich mluvit i se svým gynekologem.“
S poklesem hladiny estrogenů dochází v oblasti pochvy ke změnám: Sliznice může být tenčí, sušší a méně pružná, snižuje se přirozená lubrikace. Výsledkem může být pálení, nepříjemné pocity nebo bolest při pohlavním styku, někdy i drobné poranění či špinění po styku. „Soubor těchto změn označujeme jako genitourinární syndrom menopauzy a kromě sexuálních obtíží se mohou přidat například opakované močové infekce nebo potíže při močení,“ upřesňuje Kamila Žižková. Podle jejích slov se u části žen mění také sexuální touha. Není to ale pouze otázka hormonů. Libido ovlivňuje spánek, psychika, stres, partnerský vztah, některá onemocnění i léky a samozřejmě také to, zda je samotný sex příjemný. „Pokud žena opakovaně očekává bolest, je naprosto pochopitelné, že chuť na sex může postupně klesat,“ říká gynekoložka. Pokud je styk bolestivý, je vhodné navštívit gynekologa a hledat konkrétní příčinu.
Léčba pomůže
Nikde ale není psáno, že je takové „potíže“ potřeba přijmout jako něco, co k věku jednoduše patří a musí se vydržet. U mírnější suchosti mohou výrazně pomoci vaginální hydratační přípravky a při sexu kvalitní lubrikační gel. „Pokud jsou obtíže výraznější, velmi účinnou možností může být lokální vaginální estrogenová léčba, samozřejmě po zhodnocení zdravotního stavu ženy lékařem. U některých žen připadá v úvahu i systémová hormonální léčba menopauzálních obtíží,“ radí Kamila Žižková. Důležitá je také samotná sexualita – dostatek času na vzrušení, otevřená komunikace s partnerem a hledání toho, co je ženě v dané životní fázi příjemné. Sex by rozhodně neměl být něco, co žena „přetrpí“.
Menopauza nemusí znamenat konec dobrého sexuálního života a pro některé ženy může být naopak začátkem jeho velmi příjemné etapy. „Odpadá obava z nechtěného těhotenství, žena často lépe zná své tělo, ví, co jí vyhovuje, a může mít větší sebevědomí i schopnost komunikovat o svých potřebách,“ zdůrazňuje pozitiva milování ve zralém věku Kamila Žižková a pokračuje: „Sexualita se během života přirozeně proměňuje. To, že sex v padesáti nebo šedesáti letech vypadá jinak než ve dvaceti, vůbec neznamená, že musí být horší. Může být méně spontánní, může vyžadovat více času nebo třeba lubrikaci, ale současně může být intimnější, uvolněnější a kvalitnější.“ na otázku, zda je sexuální život vůbec nějak ohraničen věkem, odpovídá: „Není. Neexistuje věk, ve kterém by člověk měl přestat být sexuálně aktivní. Pokud má žena nebo pár o sexualitu zájem a je jim příjemná, může být přirozenou součástí života i ve velmi vysokém věku. A zároveň je naprosto v pořádku sex nechtít – v jakémkoliv věku.“
Zdroj: autorský text, rozhovor s Kamilou Žižkovou, Růžový slon
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
