Dovést ke správnému cíli je úkolem každé slušné cesty. I té klikatící se zahradou, ať je z kamínků, nebo hlíny.
Text: Helena Pokorná Hladíková
Zpevněné cesty a cestičky jsou ve většině zahrad nutností, výjimkou bývají pouze ty nejmenší zahradní plochy. Chodníčků je zapotřebí, kdykoli chce člověk vstoupit mezi záhony suchou nohou, nebo se bezpečně dostat k místu posezení, grilování. Funkce ryze praktická ale není jediná. Cesty zároveň šikovně člení pozemek zahrady a dávají mu i estetický rozměr. Proto se vyplatí věnovat jejich realizaci dostatek času.
Ať bude zpevněná plocha vytvořená z čehokoli, důležitý je její podklad, ten musí být hlavně stabilní. K takzvanému utužení se nejčastěji používá vibrační deska. Není třeba si ji hned kupovat, není z nejlevnějších – nástroj si lze ve specializovaných prodejnách vypůjčit. A na malé cestičky nejspíš bohatě postačí ruční pěch. Co se týče materiálu, výběr je dost pestrý. Největší úspěch mívá, když se tvůrce nechá vést stylem dané zahrady, domu v ní stojícím i okolní krajinou. Je-li poblíž například kamenolom, nastává ideální situace. Přírodní kámen z místních zdrojů totiž vypadá nejlépe, o snazší a levnější dopravě ani nemluvě. Kromě ryze přírodního materiálu vypadají v zelené oáze hezky rovněž cihly či dlažební kostky, šanci se někdy vyplatí dát i betonovým destičkám. Cesty mohou být také ze sypkého materiálu. Štěrk, dřevní štěpka, mulčovací kůra a jim podobné by však měly mít postranní ohraničení a být podložené textilií. Tímto druhem cest rád prorůstá plevel, a tak bude jeho šíření nejlépe bránit geotextilie vespod i hranice po stranách.
Volba materiálu úzce souvisí s účelem, kvůli němuž cesta zahradou vzniká. Kdo bude po zpevněné ploše chodit? Využije se jí třeba i pro zahradní náčiní, jako je kolečko? A nebude náhodou mezi časté návštěvníky zahrady patřit také někdo hůře pohyblivý, tělesně handicapovaný? Důležité je promyslet takové aspekty předem, aby zahrada dělala nejen radost, ale zároveň byla plně funkční.
Zajímavosti:
Cesta z kůrového mulče je snadné a levné řešení. Jen ji každý rok dosypat.
Lem záhonů a spojení se zahradním domkem. Cesta v této podobě splňuje hned dva úkoly naráz.
Cesty spojují, ale i rozdělují, zahrada jimi získává strukturu, tvář. Záleží pouze na tvůrci, jakou podobu se rozhodne své zahradě vtisknout.
Nevšední vzhled cestičky dodá celé zahradě na atraktivitě. Seskládat kameny do vícebarevných obrazců zabere čas navíc, ale výsledek může těšit tvůrce po dlouhé roky.
Listy z betonu jako krásná hravá varianta nášlapných kamenů v zatravněné cestě. Důležité je ohlídat vzdálenost mezi nimi, aby odpovídala délce průměrného kroku.
Řešení pro každou oázu zeleně. Různé typy cest se hodí do rozličných zahrad, roli při výběru hrají i preference majitelů. K oblíbeným variantám cestiček patří štěrk čili lámané kamínky s ostrými hranami, jež se do sebe zaklesnou. Jako další typ se často využívá kupříkladu štípaná břidlice s nášlapnými deskami či vzhledná kombinace oblázků a dřevěných kulatin.
