Bylo jí šestapadesát, když zjistila, že čeká dítě. Myslela, že je už v přechodu. Lékařka vysvětluje, jak se to může stát

Menopauza sama o sobě je obvykle poměrně přesně definovaný moment. Nejde o období, jak si mnoho žen myslí, ale o konkrétní událost – poslední menstruační krvácení. Háček je v tom, že tohle „poslední“ poznáte až zpětně. Lékaři totiž klimakterium potvrdí teprve ve chvíli, kdy uplyne dvanáct měsíců bez menstruace. Až potom začíná postmenopauza, tedy fáze, kdy už je plodnost skutečně minulostí. Jenže než nastane tato poslední fáze, občas se přece jen může stát, že dojde k ovulaci. Jak je to možné?

Neplánované těhotenství po padesátce

Marii bylo šestapadesát a žila v přesvědčení, že má reprodukční kapitolu dávno uzavřenou. Osm měsíců nemenstruovala, prožívala běžné příznaky přechodu a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo ještě něco zásadního změnit. Její manžel je o osm let starší a oba plánovali spíše klidnější etapu života. Dvě děti už jsou dospělé, dávno vyletěly z rodinného hnízda. Když se začala cítit víc unavená a občas se jí udělalo nevolno, nepřikládala tomu velkou váhu. Můžou za to přece hormony, říkala si. O to větší šok přišel, když jí gynekoložka při kontrole oznámila, že je těhotná. Krevní testy potvrdily, že už je dokonce ve čtvrtém měsíci. Zpráva ji překvapila, možnost interrupce už nebyla na stole, a před ní se otevřela úplně nová životní situace, na kterou nebyla připravená.

Těhotenství probíhalo s menšími zdravotními obtížemi, jak sama říká, bylo to úplně jiné, než když byla těhotná před třicítkou. Měla vyšší tlak, objevila se těhotenská cukrovka a výrazně ji bolela záda. Nakonec se jí pár týdnů před termínem narodila zdravá holčička. „Šestinedělí bylo náročné, prostě jsem byla starší máma. Víc únavy, všechno mi déle trvalo. Taky jsem se musela psychicky vyrovnat s tím, že máme další dítě, které jsme neplánovali. S manželem jsme si přece jen představovali důchod trošku jinak. Dcerku samozřejmě milujeme, ale mít dítě v tomhle věku je náročné. Teď říkám všem mým mladším kamarádkám, které si myslí, že těhotenství nehrozí, aby myslely na to, že tělo někdy dává nejednoznačné signály, a dávaly si pozor,“ říká.

Nejčastější omyl: Zaměňování pojmů

Plodnost sice s věkem výrazně klesá, zejména po pětačtyřicátém roce, ale nikdy neklesá na absolutní nulu, dokud nedojde k definitivnímu ukončení menstruačního cyklu. Jak říká gynekoložka Veronika Pušmanová z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný, problém je nesprávné chápání pojmu menopauza. „Žena nemůže otěhotnět v postmenopauze, ale může otěhotnět v perimenopauze. Perimenopauza je časový interval jeden rok před a jeden rok po menopauze. Menopauza je označení pro trvalou zástavu menstruace,“ vysvětluje lékařka. Je to tedy poslední menstruační krvácení, po kterém přichází postmenopauza, kdy nastává úplné vyčerpání ovariální rezervy a v podstatě končí plodný věk ženy.

Když menstruace mizí a vrací se

Velmi zrádným momentem je samotné vynechávání menstruace. Spousta žen to považuje automaticky za důkaz, že už nemůžou otěhotnět. Možné to ale je, právě v období perimenopauzy, kdy kolísá hladina hormonů, což může způsobit nepravidelnou menstruaci. Cykly můžou být delší, slabší, nebo úplně chybět. Tyhle anovulační cykly, při nichž nedochází k uvolnění vajíčka, se ale můžou střídat s cykly ovulačními. Právě v téhle chvíli „hrozí“ přirozené početí, často zcela nečekaně. Žena tak může několik měsíců nemenstruovat, nabýt pocit, že už je „po všem“, a pak otěhotnět ve chvíli, kdy se ovulace na krátko vrátí.

Těhotenství ve vyšším věku není bez rizika

Marii těhotenství pár let před šedesátkou zaskočilo. Kromě překvapení však můžou ženu překvapit i nejrůznější rizika a komplikace, které mohou ovlivnit nejen průběh těhotenství, ale i zdraví miminka. Takovým zlomem bývá už hranice pětatřiceti let, od které se zdravotní rizika zvyšují. Čím starší žena, tím je jejich výskyt častější. Podle lékařky Veroniky Pušmanové je větší šance, že se objeví těhotenská cukrovka nebo vysoký krevní tlak, porody můžou být komplikovanější nebo ženy rodí předčasně. „Z hlediska novorozence je vyšší věk matky spojen s častějším výskytem vrozených vývojových vad, jako je zejména Downův syndrom, nebo s rizikem nízké porodní váhy. U žen po 45. roce a zejména blížících se k 50. roku života, se riziko Downova syndromu ještě zvyšuje,“ dodává lékařka.

Antikoncepce jako téma, které nekončí

Už jste si říkala: Tak, a mám pokoj, nemusím užívat žádnou antikoncepci, protože už nemůžu otěhotnět? Pokud nemáte jasno v menopauzální terminologii a nevíte, ve které fázi přesně jste, pak je lepší myslet na zadní kolečka a chránit se před početím. I když je šance na přirozené početí v perimenopauze nižší, stále je na programu dne. Pokud si další dítě nepřejete, měla byste na ochranu myslet i v tomto období.

„Chce-li být žena plně chráněná před případným nežádoucím těhotenstvím, je vhodné i v období perimenopauzy užívat některou z metod antikoncepce. Hormonální antikoncepce navíc umožňuje regulovat menstruační cyklus,“ radí lékařka. Nejvhodnější je čistě gestagenní antikoncepce, případně nitroděložní tělísko – hormonální nebo nehormonální. Pokud je vám ale přes padesát, Veronika Pušmanová už tělísko zavádět nedoporučuje. Tyhle léky navíc můžou zmírnit nepříjemné projevy přechodu, jako jsou návaly nebo výkyvy nálad. No a samozřejmě, pokud žena nechce užívat hormonální antikoncepci, ještě stále existuje kondom.