Neplánované těhotenství po padesátce
Marii bylo šestapadesát a žila v přesvědčení, že má reprodukční kapitolu dávno uzavřenou. Osm měsíců nemenstruovala, prožívala běžné příznaky přechodu a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo ještě něco zásadního změnit. Její manžel je o osm let starší a oba plánovali spíše klidnější etapu života. Dvě děti už jsou dospělé, dávno vyletěly z rodinného hnízda. Když se začala cítit víc unavená a občas se jí udělalo nevolno, nepřikládala tomu velkou váhu. Můžou za to přece hormony, říkala si. O to větší šok přišel, když jí gynekoložka při kontrole oznámila, že je těhotná. Krevní testy potvrdily, že už je dokonce ve čtvrtém měsíci. Zpráva ji překvapila, možnost interrupce už nebyla na stole, a před ní se otevřela úplně nová životní situace, na kterou nebyla připravená.
Těhotenství probíhalo s menšími zdravotními obtížemi, jak sama říká, bylo to úplně jiné, než když byla těhotná před třicítkou. Měla vyšší tlak, objevila se těhotenská cukrovka a výrazně ji bolela záda. Nakonec se jí pár týdnů před termínem narodila zdravá holčička. „Šestinedělí bylo náročné, prostě jsem byla starší máma. Víc únavy, všechno mi déle trvalo. Taky jsem se musela psychicky vyrovnat s tím, že máme další dítě, které jsme neplánovali. S manželem jsme si přece jen představovali důchod trošku jinak. Dcerku samozřejmě milujeme, ale mít dítě v tomhle věku je náročné. Teď říkám všem mým mladším kamarádkám, které si myslí, že těhotenství nehrozí, aby myslely na to, že tělo někdy dává nejednoznačné signály, a dávaly si pozor,“ říká.