Moje dítě má kila navíc. Jak je řešit, aniž bych mu snížila sebevědomí?

Kila navíc u dětí je nutné řešit citlivě

Malé děti by rozhodně neměly držet diety, které výrazně omezují příjem potravy. „Je třeba být citliví, protože to je něco, co může mít obrovský dopad na psychiku dětí, na vztah k vlastnímu tělu, na vztah k jídlu. Je dobré to promyslet. Nastavit reálné cíle, se kterými může pomoct odborník, a pak taky jít příkladem. Pokud má naše dítě nadváhu, je velmi pravděpodobné, že za to nějak můžeme my rodiče. Ať už jde o špatné stravovací návyky, málo času na pohyb či to, že nevěnujeme pozornost tomu, co dítě přes den dělá a jí,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Tereza Havránková. Nejprospěšnější a nejúčinnější je snaha o trvalou změnu životního stylu a stravovacích návyků celé rodiny. Zapojit by se měli všichni její členové. Provedení správných změn totiž dítě ochrání před problémy s dietami a jídlem, které by mohly vyústit i v poruchy příjmu potravy, stejně jako se zdravým sebevědomím a vnímáním vlastního těla i později v životě.

Jakou největší chybu rodiče dělají

Největší chybou je, že rodiče panikaří. To, co se vyvíjelo dlouho, chtějí začít řešit radikálně a ihned. „Chtějí tedy po dětech rychlé a radikální změny: ´Už žádné sladké!´ Stejně jako u dospělých i u dětí platí pozvolnost, dlouhodobost, a všeho s mírou. Druhou chybou rodičů bývá právě to, jak situaci s dětmi komunikují,“ doporučuje psycholožka.

Buďte pro dítě oporou

Nic si nevyčítejte. Jak zjistili norští odborníci v nedávné studii, řada lidí má v podobných situacích pocit, že jako rodiče selhali. Místo, aby byli pro dítě oporou a pustili se do prospěšných změn, nevědí, jak se zbavit vlastního pocitu viny. „Rodiče většinou, kromě vážnějších onemocnění, opravdu za obezitu svých dětí mohou, protože děti mají naše geny a přejímají naše stravovací návyky,“ vysvětluje Tereza Havránková. Výjimkou jsou podle ní situace, kdy dítě přejídáním řeší nějaký další problém, psychický či sociální. „Tady spojitost není tak jasná. Není třeba si sypat popel na hlavu. Spíš to vzít jako podnět ve smyslu: ´Ok, to jsme trochu nezvládli, tak mu teď pomůžeme s tím něco dělat.´“.

Mohlo by se vám líbit

Tipy na školní svačinky, které si zamilují děti i dospělí

Komunikujte s dítětem otevřeně a vysvětlujte

Potom, co to rodič dobře promyslí, případně prodiskutuje s odborníkem, je na místě situaci s dítětem probrat. Když jde o malé dítě, je dobré začít měnit stravovací a pohybové návyky pozvolna. „Pokud si toho všimne, mluvte s ním o tom. Řekněte mu třeba: ´Víš, když si dáme ještě jednu zmrzlinu, bude nás bolet břicho a taky to bříško budeme mít velké. Zmrzlina není zdravá a můžeme ji jíst jen jednou za čas.´,“ radí psycholožka Havránková. Proberte s dítětem, co je a není zdravé a co se stane, když budeme jíst jen sladké a nezdravé věci. „U starších dětí je dobré problém pojmenovat a zeptat se na to, jak se ohledně toho dítě cítí a otevřít diskuzi. Zeptat se, co by chtělo změnit, případně vysvětlit, proč by bylo dobré to změnit, pokud to dítě nevidí samo.“

Nevhodná slova jsou velmi nebezpečná

Je důležité, aby vaše dítě vědělo, že jste tu vždycky pro něj, může vám kdykoli všechno říct, vyslechnete všechny jeho obavy a starosti, bez hodnocení a souzení či dokonce odsuzování. Vyvarujte se použití stigmatizujícího jazyka a negativních komentářů vzhledu jiných lidí, včetně sebe sama. Právě toto by mohlo poškodit sebevědomí vašeho dítěte a způsobit, že se vám přestane otevřeně a s důvěrou svěřovat. „Nejhorší je komentovat a nic s tím nedělat. Velmi důležité je vyvarovat se nejapných poznámek jako ´ty jsi už kus ženské´, ´zadek tety Běty´ a podobně. Takového věty zůstávají v dětech opravdu opravdu hluboko,“ upozorňuje psycholožka a psychoterapeutka Havránková na to, co rozhodně nepatří do komunikace s dítětem.

Dítě není malý dospělý

Je důležité, aby dítě vědělo, že každé tělo je v pořádku, ale něco je zdravé a něco ne. Podle psycholožky, pokud se dospělý člověk rozhodne, že bude obézní a že je to pro něj v pořádku, je to v pořádku. Ale nelze zastírat, že s obezitou jsou spojená zdravotní rizika, která nemůžeme přehlížet a doporučovat. „Ale dítě není malý dospělý, neumí ještě zvážit dopady své případné nadváhy, neumí se kompetentně a zodpovědně rozhodnout, že chce mít kila navíc. Proto jsme tu my rodiče, abychom zkusili zařídit, že dítě do dospělosti přivedeme fyzicky i psychicky v co nejlepší kondici a pak už je to jen na něm.“

Odborníci varují: Obézním dětem hrozí deprese

Mohlo by se vám líbit

Emoční inteligence u dětí: 6 kroků, jak rozvíjet EQ u vašich dětí

Posilujte sebeúctu a zaměřte se na zdraví

Nejjednodušší způsob, jak posílit sebeúctu a sebevědomí svého dítěte, je dostatečně ho chválit v jiných oblastech, které nesouvisí s váhou. Pozor na vliv sociálních sítí, které mohou zásadně dopadat na jeho sebevědomí a pokřivovat jeho představu o těle. Nebezpečné jsou i reklamy na nezdravé jídlo, které cílí na děti. Pokud nebudete mít vyloženě takové doporučení od lékaře, místo hubnutí se zaměřte na zdraví a zdravé cíle. Buďte v tom trpěliví, protože zdravé stravování, často totálně odlišné od toho, na jaké bylo dítě, třeba i s celou rodinou, zvyklé, a pravidelný pohyb, se nestanou rutinou přes noc.

Buďte tím nejlepším příkladem

Začněte u sebe. Dítě potřebuje vnímat a vidět, že i vy sami jíte zdravě a pravidelně, že máte kladný vtah ke svému tělu, věnujete se pravidelně pohybu. Vybírejte výživné, plnohodnotné potraviny, zejména čerstvé ovoce a zeleninu, dostatečně spěte a zdržte se negativních komentářů své váhy nebo váhy ostatních. Vyřaďte z rodinného jídelníčku potraviny, které působí „zdravě“, ale nejsou. Například ultrazpracovaná jídla a nápoje s vysokým obsahem soli, cukru a tuku. Zároveň ale některá oblíbená nezdravá jídla, třeba zmrzlinu, zcela nezakazujte, mohlo by to mít opačný efekt. Pokuste se je aspoň co nejvíce omezit a dítěti vysvětlete, proč to děláte. Co nejčastěji připravujte jídlo a jezte společně jako rodina.

Radujte se společně z pohybu

Děti od 3 let by měly být aktivní aspoň hodinu denně. Nemusí to být vkuse, tento čas pro pohyb lze rozdělit na více 15 až 20 minutových aktivit. S mladšími dětmi hrajte na honěnou, míčové hry, skákejte, tancujte, běhejte. S většími choďte na procházky, plavat, na různé pohybové a sportovní kroužky, jezděte na výlety. Před cestováním autem nebo hromadnou dopravou dávejte přednost chůzi a jízdě na kole.