Zajímá vás, jak se nosili upravované řasy v době Egypta nebo renesance? A kdo měl tu čest použít první řasenku na světě? Zjistěte více.
„O tom, že úprava řas není a nebyla vždy ryze ženskou záležitostí, se dozvídáme už z nálezů ze starověkého Egypta. Muži i ženy používali k úpravě řas uhlí a tmavé masti, aby je co nejvíce začernili a dodali jim na objemu. Zároveň aby tak ochránili oči před žhnoucími slunečními paprsky,“ říká Christine Akbaba, přední rakouská stylistka ze společnosti GW Cosmetics, která má více než osmdesátiletou tradici a se značkami BeautyLash a RefectoCil je světovým lídrem ve stylingu řas a obočí.
Ve starověkém Římě bylo posílení řas naopak výhradně ženským rysem. Ženám pomáhaly služebnice nebo otrokyně zvané ornatrices, které se zabývaly jejich krásou. Řasy římských žen měly být dlouhé, silné a krásně zatočené. Majestátnost řas symbolizovala velkolepost Římanek. Stejně jako Egypťanky používaly k začernění uhlí, někdy k němu přidaly šafrán nebo prášek z tmavých kovů a kamenů. Pro zesílení a ztmavení řas jim sloužil také opálený korek. Vše nanášely malými tyčinkami ze slonoviny.
S nástupem křesťanské éry ovšem rozvoj péče o řasy, stejně jako o vzhled obecně, ustal. Křesťanské ženy se kosmetice vyhýbaly v přesvědčení, že přirozený vzhled je Bohu milejší. Stejně tomu zůstalo i během středověku. V období renesance se stalo nejkrásnější částí obličeje čelo a aby patřičně vyniklo, nechtěly ženy poutat pozornost k ničemu jinému. Obočí, a dokonce i řasy si proto nechávaly odstraňovat.
Velký návrat péče o řasy a obočí nastal až ve viktoriánské éře a v období romantismu, kdy začalo být populární používání nových kosmetických přípravků. Eugène Rimmel v této době vyvinul pro královnu Viktorii nejen její osobní parfém, ale také první řasenku.
V roce 1911 si Kanaďanka Anna Taylor nechala patentovat první falešné řasy vyrobené z lidských vlasů. Dvacátá a třicátá léta 20. století pak byla ve znamení natáček na řasy. Ženy si je rychle oblíbily, navíc nešlo o drahou záležitost. Natáčky se původně nahřívaly žehličkou, časem je nahradily natáčky s vlastními bateriemi, které se postaraly o trvalejší zvlnění. Čtyřicátá léta se nesla ve znamení první voděodolné řasenky, kterou vynalezl polský imigrant Max Faktor. V šedesátých letech následovalo mnoho žen slavnou modelku Twiggy a vznikla obsese výraznými spodními řasami. Devadesátá léta přivítaly duhové vlasy, a především barevné řasenky.
A do módy se po dlouhé době opět vrátily i umělé řasy. Hned začátkem roku 2000 začali v Jižní Koreji a Japonsku se zcela novým prodlužováním řas, kdy se umělé řasy vrství na řasy vlastní, postupně vypadávají a pro patřičný efekt se musí pravidelně doplňovat.
„Prodlužování řas je trend začátku 21. století, i u nás stále přetrvává, ale postupně ho nahrazuje přirozenější péče o řasy v podobě používání sér a boosterů, které zajistí jejich růst. Současnou revoluční novinkou jsou boostery obsahující unikátní výtažek z trsovníku lékařského,“ dodává Christine Akbaba.
S jakou érou se ztotožníte vy?
