Menopauza není jen o návalech horka a kilech navíc. Je taky o tom, jak vnímáme samy sebe, své tělo a vlastní hodnotu ve společnosti, která stále tolik obdivuje mládí. Proč některé ženy procházejí přechodem hůř než jiné? Můžou za to hormony, stres, nebo tlak na výkon? A proč se pořád tolik žen bojí, že s koncem plodnosti ztratí i svou hodnotu? O tom jsme mluvily s MUDr. Helenou Máslovou, která se jako internistka zaměřuje na psychogynekologii a na menopauzu má osobitý a tak trochu provokativní pohled.
Menopauzu přirovnává Helena Máslová k babímu létu, kdy se sklízí úroda a počítá se, co se během předchozích měsíců povedlo a co ne. Podle ní je to období, které nám může nastavit zrcadlo a přimět nás přehodnotit, jak vlastně žijeme. Tématům menopauzy se bude věnovat 2. kongres Zdraví ženy– o menopauze nahlas, který se koná od 19. do 22. října online. Jednou z osobností, které tam bude diskutovat, je právě Helena Máslová.
Čtenářky Marianne.cz mohou využít 30% slevu na Kongresový balíček k online kongresu Zdraví ženy 2026 – O menopauze nahlas. Slevu získáte zadáním kódu MARIANNE30 a platnost je od 8.10. do 31.12.2026. Více informací a přihlášení na webu akademiezivota.cz/kongres-2026
Říkáte, že zdravá žena nemusí přechod prožívat jako utrpení. A že pokud trpí extrémními návaly, únavou nebo nespavostí, nemůže za to menopauza. Stojíte si pořád za tímto názorem?
Stoprocentně stojím. Menopauza je jako babí léto. Zemědělci taky na konci úrody sčítají, co jim léto přineslo. Přesně taková je podle mě i menopauza. Je to taková účtenka za to, jak jsme žily. Sečte všechno, co jsme udělaly dobře i špatně, co se nám povedlo a co jsme pokazily. Najednou se nám to vrací. Neznamená to, že každá žena musí mít přechod bez potíží, ale neměly bychom všechno svádět na hormony.
Nemůže v tom hrát svou roli i genetika? Když měla maminka těžkou menopauzu, budu ji mít taky…
Často tyhle věty slýcháme, ale to jsou jen nějaké vzorce, které si předáváme z matky na dceru. V rámci psychosomatiky pracuji s tím, čemu se říká nahrané programy. Když žena od dětství slýchá, u nás v rodině jsme vždycky končili v 55, tak už dopředu očekává, že k menopauze dojde taky v 55. Jsou to určitá předurčení, která když přijmeme, tak máme tendenci je naplňovat.
A co žena, která sportuje, hlídá si stravu a metabolicky je, zdá se, v pořádku?
Protože pracuji i v nemocnici, moc dobře znám tyto kazuistiky lidí, co až extrémně pečují o své zdraví. Jenže o něj pečují tak moc, že je to pro ně obrovská porce stresu navíc. A některé ženy, které se řítí do toho tunelu zvaného menopauza, začnou tahat za ruční brzdu, začnou víc cvičit, víc se kontrolují, kladou na sebe další nároky. Tím si vytvoří enormní porci stresu a ztratí adaptabilitu a začne se tvořit více kortizolu, adrenalinu.
Mají dnešní ženy menopauzální potíže výraznější než dřívější generace?
Jednoznačně je to horší, o tom jsem přesvědčená. Do značné míry je menopauzální syndrom civilizační choroba. A není to dané jen životním stylem, ale taky ekologickým, environmentálním faktorem, který se zhoršil. Ženy ve věku 80 všechny vyrostly ještě v bio eko, zemědělství fungovalo normálně, nepoužívala se agrochemie. Na konci 50. let začala hormonální intervence, začal se používat umělý oxytocin u porodu, agrochemie. To všechno má vliv na zhoršené menopauzální příznaky.
Nemůžeme ale ovlivnit všechno, co tedy můžeme udělat?
Žijeme, jak umíme, to tak je. Šedesát procent je dáno, čtyřicet procent ale můžeme ovlivnit. Nějaké manévrovací pole tam je. Ve svých rukách máme životní styl. Můžeme se odstěhovat někam, kde je zdravější životní prostředí.
Myslím, že je potřeba správně rozkrýt, co se za tím strachem ze ztráty atraktivity vlastně skrývá. Kdyby ženy svlékly všechny ty vrstvy, tak by většina z nich nakonec řekla, že se bojí o ztrátu muže, že si najde nějakou mladší. A tenhle strach je ten motor, proč bojují s tím, aby neztratily vůni toho léta. Jenže menopauza může být začátek etapy, kdy si žena konečně může odpustit všechny svoje průšvihy.
.jpg)
