Výhled na jezero byl vždy jeho největší předností, původní dispozice ho ale téměř ignorovala. Rekonstrukce proto začala zásadním otevřením přízemí, propojením jednotlivých místností a vytvořením dlouhých průhledů. Teprve potom přišly na řadu materiály: přírodní dub, dřevo v hlubším skořicovém tónu, mramor, světlá omítka a jemné výplety, které velkému domu dodávají teplo i charakter.
Rezidence Boucle 5 se nachází v Ženevě a nabízí výhled na Ženevské jezero. Dům o rozloze 500 metrů čtverečních má dvě podlaží a stojí na pozemku o velikosti 1000 metrů čtverečních. Při renovaci dokončené v roce 2026 se měnily nejen interiéry, ale také konstrukce a uspořádání jednotlivých místností. Původní přízemí bylo rozdělené do několika samostatných prostorů a výhled na vodu se otevíral až ve chvíli, kdy člověk prošel dál do domu. Nově na sebe vstup, kuchyň, jídelna a obývací pokoj plynule navazují a sdílejí stejné světlo i pohled směrem k jezeru.
Výhled se stal hlavním vodítkem celé rekonstrukce. „Od začátku byla naše představa jednoduchá: otevřít dům jezeru. Chtěli jsme, aby bylo první věcí, kterou po vstupu dovnitř vnímáte, a aby vás domem provázelo, místo aby se objevilo až v obývacím pokoji,“ popisují autoři projektu. Aby toho dosáhli, nestačilo odstranit několik příček. Stěny se přesouvaly a zasahovalo se také do konstrukčního řešení domu. Díky tomu bylo možné přízemí sjednotit do otevřenějšího celku, ve kterém jednotlivé funkce zůstávají čitelné, ale nejsou od sebe tvrdě oddělené. Dům tak získal větší hloubku a dlouhé průhledy, díky nimž se světlo i okolní krajina dostávají mnohem dál do interiéru.
Jedním z nejvýraznějších prvků nové dispozice se stalo schodiště. Nezůstalo pouhou spojnicí dvou podlaží, ale funguje jako sochařský prvek a zároveň organizuje pohyb po domě tak, aby nepřerušoval vztah mezi interiérem a výhledem ven. Tam, kde bylo potřeba jednotlivé části alespoň částečně oddělit, se místo plných stěn objevují lehčí výplety z přírodního materiálu, které prostor filtrují, ale neuzavírají. Kuchyň, jídelna a obývací část proto mohou fungovat samostatně, aniž by přízemí znovu působilo jako soubor oddělených pokojů.
Doporučujeme
reklama
Dub, mramor a teplé odstíny
Interiér nestojí na jediném efektním povrchu. Vedle přírodního dubu se objevuje dřevo v hlubším skořicovém odstínu, mramor, bílá omítka a výplety, takže jednotlivé části domu získávají rozdílnou strukturu a teplotu. Barevná paleta přitom zůstává dostatečně klidná, aby nepřebila hlavní motiv domu – světlo a krajinu za okny. Dřevo přináší do velkých otevřených místností teplo, zatímco mramor mu vytváří pevnější a chladnější protiváhu. Světlé stěny nechávají kresbu materiálů vyniknout a fungují jako neutrální pozadí. Místo dokonale sjednoceného interiéru tak vzniká dům založený na vrstvení povrchů, kresby a jemných barevných rozdílů. Díky tomu může působit bohatě, aniž by byl přeplněný. Hladký kámen se potkává s výraznou kresbou dřeva, měkkým čalouněním a jemnou strukturou výpletu. Každý z materiálů navíc během dne reaguje na světlo trochu jinak, takže se prostor proměňuje podle toho, odkud slunce přichází.