Klasický bungalov z počátku 20. století v sydneyské čtvrti Croydon už požadavkům moderní rodiny nestačil. Zadní část domu měla těžkopádné proporce a byla zcela odříznutá od zahrady. Architekti se proto rozhodli tuto nevyhovující část zbourat. Původní historické pokoje s velkorysými rozměry a osobitým charakterem však zachovali a novou přístavbu k nim připojili ne jako věrnou kopii, ale jako přiznaně současné pokračování.
Srdcem proměněného domu se stal velký otevřený prostor spojující kuchyň, jídelnu a obývací pokoj. Velkoformátové prosklení sahající od podlahy až ke stropu stírá hranici mezi interiérem a exteriérem. Z obýváku se tak vchází přímo na prostornou terasu s krytou zónou pro grilování a venkovní stolování. Rodina už nemusí kličkovat mezi malými oddělenými místnostmi – obytný prostor dnes funguje jako jeden spojený celek a zahrada se stala jeho přirozenou další vrstvou. Místo je navíc navrženo tak, aby bez problému zvládalo každodenní ruch i početnější návštěvy.
Souboj se západní orientací vyřešila pultová střecha
Velkou výzvou projektu byla orientace zadní fasády na západ. Neřešené skleněné plochy by v odpoledních horkách interiér nepříjemně přehřívaly a nová část by navíc přišla o cenné ranní paprsky. Architekti proto navrhli výraznou pultovou střechu otevřenou směrem k severu. Její vyšší část umožňuje dostat přirozené světlo hluboko do domu hned od prvních ranních hodin. „Cílem bylo vytvořit v zadní části bungalovu světlý, otevřený prostor, který dům propojí se zahradou,“ vysvětlují architekti. Pultová střecha tak plní nejen estetickou roli, ale především usměrňuje světlo během dne. Proti přehřívání odpoledním západním sluncem pak chrání přesahy střechy a venkovní stínicí prvky.
Bronzové cihly odkazují na tradici čtvrti
Novou část definuje kombinace pohledového zdiva, skla a vertikálních lamel s texturou dřeva. Výběr materiálů byl od počátku záměrný. Bronzově zbarvené cihly odkazují na původní zástavbu Croydonu a širší oblasti Inner West. Přístavba díky tomu nepůsobí jako anonymní skleněný box přilepený ke starému domu. Má vlastní architekturu, která však barevně i materiálově komunikuje s okolím. Teplé tóny cihel a dřeva navíc zjemňují prosklené plochy a vytvářejí útulný interiér, který si vystačí i s velmi minimalistickým zařízením.
Majitelé si přáli garáž spojenou přímo s domem. Hrozilo však, že nová stavba zastíní obytnou část a zakryje okna v původních ložnicích. Architekti proto garáž posunuli co nejdále do zadní části pozemku, díky čemuž původní okna zůstala volná a nepřišla o přísun světla. Mezi garáží a kuchyní navíc vznikla praktická vstupní zóna (mudroom). Rodina zde může pohodlně odložit boty, tašky nebo nákup dříve, než projde do hlavního obytného prostoru. Z architektonického omezení se tak stal prvek, který výrazně zpříjemnil každodenní fungování domácnosti.
Doporučujeme
reklama
Projekt pojmenovalo ranní světlo
Po dokončení se právě nová část domu stala centrem rodinného života. Při jedné z autorských návštěv si architekti všimli, že si majitelé ze všeho nejvíce pochvalují proměnu atmosféry během dne a ranní slunce v kuchyni. „Byl to skvělý pocit vidět, že se zadní prostor stal srdcem domu. Majitelé si oblíbili hlavně to, jak sem ráno vstupuje přirozené světlo a vytváří u snídaně neopakovatelnou atmosféru,“ doplňují architekti. Morning Light tak není jen název projektu. Odkazuje k hlavní myšlence celé stavby – ke světlu, které dalo tvar střeše, určilo dispozici prostoru a vdechlo domu nový život.
