KVÍZ: Milujete film Kulový blesk? Jak dobře znáte tuhle největší akci v dějinách stěhování?

Film Kulový blesk vznikl v Československu v roce 1978 podle námětu Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Režie se ujal Ladislav Smoljak společně se Zdeňkem Podskalským. Děj spočívá v tom, že advokát Radosta (Rudolf Hrušínský) připravuje velkou akci hromadného stěhování, kterou nazývá „největší akcí v dějinách stěhování“. Kvůli hladkému průběhu dokonce uspíší svatbu pana Fliegera (Bedřich Prokoš) a paní Opatrné (Zita Kabátová), což ale spustí sérii komplikací. Knotek (Josef Abrhám) se jako náhradní svědek během hostiny opije a zorganizuje noční „cvičné stěhování“. Společnost tím naruší klid několika sousedů a u Kadleců dokonce rozbijí okno, což vyvolá krizi celé akce. Knotek se proto musí všem omluvit. Samotná příprava na stěhování je také složitá. Knotkovi mají jít do bytu penzionovaného pěvce Bílka (Karel Kalaš), ale musí řešit požadavky paní Jechové (Milada Ježková) i výměnu sklepa s nerudným Klabouchem (Karel Bělohradský). Během stěhování se Jechová nechce rozloučit se starým bytem a pan Bílek vypadá, že zemřel, takže je dokonce zabalen na divan. Nakonec se ale ukáže, že jen tvrdě spal, a velká dvanáctisměna proběhne úspěšně. V závěru Radosta plánuje ještě větší akci, čtyřiadvacetisměnu s názvem „Kulový blesk II“.

Zajímavosti z filmu

• Zdeněk Svěrák měl při jedné scéně nadiktovat fiktivní telefonní číslo. Místo toho uvedl své skutečné rozložené datum narození. To rozesmálo Danielu Kolářovou, která si to uvědomila a tato scéna ve filmu zůstala.
• Josef Abrhám má v několika scénách tmavé kruhy kolem očí i po koupeli. Nešlo o chyby, ale o nápad připomenout horníky, jejichž vzhled byl takto „zakouřený“.
• Vedlejších rolích se objevila řada členů Divadla Járy Cimrmana, například Jaroslav Weigel, Petr Brukner nebo Pavel Vondruška.
• Slavná scéna, kdy matka nutí syna dokreslit obrázek, vychází ze skutečné zkušenosti Petra Bruknera s jeho vlastním synem.
• Byt s výhledem na Národní divadlo, kam se Knotek nastěhuje, byl dříve bytem režiséra Ladislava Broma. Samotný dům operního pěvce Bílka postavil pěvecký spolek Hlahol.
• Píseň „Jen ve zpěvu“, kterou na svatbě zpívá mistr Bílek, pochází z Dvořákovy opery Jakobín.
• Představitel pěvce Bílka (Karel Kalaš) byl v době natáčení nemocný a roli vnímal jako své rozloučení. Nakonec ale žil ještě dalších více než dvacet let.