Švestky patří po dlouhá staletí mezi naše nejoblíbenější sezónní plody. Kromě plné a podmanivé chuti jsou navíc plné zdraví. Jedním z nejstarších a nejpopulárnějších způsobů jejich zpracování jsou tradiční povidla. Podle našeho dnešního receptu si je můžete vyrobit snadnou metodou: pečením v troubě.
Věděli jste, že obyčejná švestka v sobě ukrývá sílu, kterou oceňovala i starověká božstva? Legenda praví, že sám bůh lásky Amor namáčel své šípy do švestkové šťávy, aby „lépe přilnuly“ a staly se neodolatelnými. V Asii jsou švestky od pradávna symbolem vitality. Historie tohoto ovoce sahá až do hlubokého pravěku. První písemné zmínky pocházejí z Číny z roku 470 před naším letopočtem a na evropský kontinent první švestky dorazily před více než dvěma tisíci lety.
Kolem švestek koluje několik mýtů, které moderní vědecké výzkumy snadno vyvracejí. Často se například tvrdí, že po sušených švestkách se tloustne kvůli vysokému obsahu cukru. Skutečnost je však taková, že švestky mají překvapivě nízký glykemický index. Obsažená nerozpustná vláknina navíc spolehlivě navozuje dlouhodobý pocit sytosti, což pomáhá předcházet přejídání. Sto gramů čerstvých plodů obsahuje pouhých 46 kilokalorií a žádné nasycené tuky, takže jsou ideálním parťákem při redukci hmotnosti. Dalším mýtem je, že pomáhají pouze při zácpě. Švestky jsou sice vyhlášeným lékem na „líné střevo“ díky kombinaci rostlinné vlákniny a sorbitolu, ale pro naše tělo dělají mnohem víc. Plody jsou nabité antioxidanty, které organismus účinně brání před předčasným stárnutím i civilizačními chorobami. Díky vysokému obsahu draslíku a železa udržují čisté cévy a správný krevní tlak. Ženám po menopauze pomáhají zpevňovat kosti a mozek starších lidí chrání před úbytkem kognitivních schopností.
Při zpracování švestek v kuchyni se vyplatí pamatovat na jedno zásadní pravidlo. Nejvyšší koncentraci antioxidantů a vlákniny obsahuje právě slupka, a proto je nejlepší konzumovat a zpracovávat plody celé. Švestky se skvěle hodí do čerstvých salátů a samozřejmě do koláčů, knedlíků, muffinů nebo k sušení. Staletou tradici v české kuchyni ovšem mají povidla. Na našem území se prokazatelně vyrábějí od 16. století a některé prameny kladou jejich počátky až do doby panování Karla IV. Díky přirozené sladkosti zralých švestek a plynulému uvolňování cukrů při pečení můžete povidla vařit s minimem cukru nebo zcela bez něj. Takto připravená povidla si sice dlouhým pečením nezachovají citlivý vitamín C, ale stále v nich zůstává vysoký podíl důležité vlákniny, minerálních látek a stabilních antioxidantů, čímž spolehlivě podporují trávení a chrání vaše srdce. Dnes můžete vyzkoušet povidla pečená v troubě (podle Toprecepty.cz).
Rozpůlené, vypeckované švestky nasypeme na hlubší plech (můžeme ho vyložit pečicím papírem), zasypeme cukrem, zalijeme citronovou šťávou nebo octem a necháme uležet 12–24 hodin. Plech vložíme do trouby, zapneme na maximum (250 °C) a pečeme asi hodinu. Potom zvolíme jednu ze dvou variant:
Varianta 1: Zmírníme teplotu na 150 °C a pečeme asi 4 hodiny. Nemícháme. Necháme zchladnout, pak rozmixujeme tyčovým mixérem nebo šťouchadlem na brambory. Pokud povidla nejsou dostatečně tuhá, přendáme je do kastrolu a na mírném ohni za občasného míchání vaříme do zhoustnutí. Horké plníme do čistých a suchých skleniček a na povrch každé nalijeme lžíci rumu. Dobře očistíme hrdla sklenic, zavíčkujeme a obrátíme asi na 5 minut dnem nahoru. Pokud chceme obětovat místo rumu kvalitnější destilát (nejlépe slivovici) nalijeme lžíci na dno víčka, zapálíme a víčkem ihned uzavřeme sklenici. Destilát steče na povrch povidel a malou chviličku hoří na nich i na víčku (dokud má kyslík) a prostor mezi povidly a víčkem se vysteriluje (povidla se nekazí). Když se víčko uzavře, plamínek zhasne.
Varianta 2: Zmírníme teplotu na 50 °C a pečeme 8-10 hod (nejlépe přes noc). Nemícháme. Pak povidla můžeme, ale nemusíme, rozmixovat. Horké plníme do čistých a suchých skleniček a na povrch každé nalijeme lžíci rumu. Dobře očistíme hrdla sklenic, zavíčkujeme a obrátíme asi na 5 minut dnem nahoru. Opět můžeme vysterilovat zapáleným destilátem.
