Ačkoli různá nářečí postupně mizí, stále v běžné mluvě Moravanů najdeme nějaká slůvka, kterým nemusí každý rozumět. Necháte se nachytat?
Morava je regionem mnoha nářečí. Ta postupně od první republiky mizí kvůli jednotné výuce českého jazyka. Ačkoli se rozdíly téměř stírají a nářečí můžeme jasně pozorovat spíš u staršího obyvatelstva, přeci jen se rozdíly v některých slovech uchovaly. Kde se na našem území nářečí vůbec vzala? Může za to historická roztříštěnost území na panství a velmi omezená možnost migrace. Tím docházelo k malému společenskému styku mezi jednotlivými oblastmi a jazyk se tak vyvíjel s různými odlišnostmi. Jazykové změny probíhaly postupně od 12. století, přičemž většina z nich se udála v kulturním a politickém centru, tedy v Praze a středních Čechách. Od 15. století probíhaly v Čechách změny, které především výrazně odlišily češtinu od slovenštiny. Tyto změny však nezasáhly mnohé oblasti Moravy a Slezska. Nářečí na těchto územích se vyvíjela izolovaně. Uchovala si mnohé historické prvky, na druhou stranu se v nich objevily i inovace, které neměly větší územní přesah.
V Čechách a na západě Moravy probíhal vývoj nářečí obdobně. Tato nářečí se vyznačují mnohými společnými prvky. Tato skupina vzájemně blízkých nářečí se označuje jako obecná čeština. Od poloviny 20. století se vlivem sdělovacích prostředků stírají rozdíly mezi jednotlivými nářečími, vznikají nadnářeční útvary. Proč máme pocit, že se na východní Moravě mluví spisovně? Je to proto, že norma spisovné češtiny byla založena na historickém stavu češtiny, ve kterém se ještě neprojevila řada pozdějších jazykových změn. A tento historický stav se některými výraznými rysy shoduje se současnou podobou východomoravských nářečí, do kterých nedorazily jazykové změny šířící se z centra.
