Stačí pár kapek vody z hrnce, mastnota z pánve nebo trochu omáčky a dokonale lesklá varná deska najednou vypadá, jako by ji nikdo nemyl týden. Sklokeramika je elegantní, ale zároveň nemilosrdná. Je na ní vidět téměř každá šmouha, zaschlá kapka i otisk prstu. Dobrá zpráva je, že udržet ji čistou není nijak složité. Jen je potřeba přestat čekat na okamžik, kdy už jsou nečistoty připálené.
Největší rozdíl totiž nedělá drahý čistič, ale způsob, jakým se o desku staráte po každém vaření. Pár desítek sekund navíc může znamenat, že už nebudete jednou týdně drhnout připálené kruhy kolem plotýnek.
Po dovaření máme většinou chuť sníst jídlo na talíři a kuchyň řešit až později. Právě u sklokeramické desky je ale odkládání úklidu nejrychlejší cestou k odolným skvrnám. Když na povrchu zůstane mastnota, škrobová voda nebo zbytky jídla, při dalším vaření se znovu zahřejí a mohou se postupně připékat. To, co by šlo večer setřít vlhkým hadříkem, může po několika použitích vyžadovat škrabku a speciální čistič. Po každém vaření proto počkejte, až deska dostatečně vychladne, a otřete ji měkkou utěrkou nebo hadříkem z mikrovlákna. U běžných kapek často stačí teplá voda s malým množstvím prostředku na nádobí. Důležité je ale řídit se pokyny výrobce konkrétní desky. Některé nečistoty, především rozpuštěný cukr, sladké sirupy nebo roztavený plast, mohou povrch poškodit a výrobci u nich často doporučují odstranění speciální škrabkou ještě ve chvíli, kdy je plocha teplá.
Na připáleniny neberte drátěnku
Když obyčejné setření nestačí, přichází nejčastější chyba: vzít houbičku s hrubou stranou a začít tlačit. Na sklokeramiku ale nepatří drátěnka, abrazivní prášky ani agresivní prostředky určené například na troubu. Mohou povrch poškrábat nebo vytvořit matná místa, která už běžným čištěním nezmizí. Na odolnější připáleniny je vhodná škrabka určená přímo pro sklokeramické varné desky. Čepel se vede téměř naplocho, bez zbytečného tlaku, aby odstranila nečistotu a nepoškodila sklo. Potom přijde na řadu přípravek na sklokeramiku. Stačí malé množství, které se měkkou utěrkou rozetře po povrchu a následně setře. Výsledkem by neměla být vrstva čisticího prostředku, ale čistá a hladká plocha.
Desku umyjete, odstoupíte o krok a proti světlu vidíte jednu šmouhu vedle druhé. Známý scénář. Problém bývá v tom, že na povrchu zůstalo příliš mnoho čisticího prostředku nebo jste použili příliš mokrý hadřík. Sklokeramika vypadá nejlépe tehdy, když ji po umytí ještě jednou přetřete čistou vodou a nakonec vyleštíte suchou utěrkou z mikrovlákna. Podobně jako u zrcadla nebo skleněného stolu je závěrečné vyleštění skoro důležitější než samotné mytí. Pomoci může, když budete mít v kuchyni jednu utěrku vyhrazenou pouze na varnou desku. Pokud stejným hadříkem předtím otíráte kuchyňskou linku nebo mastnotu kolem sporáku, můžete ji při leštění jednoduše roztírat zpět po skle.
Čistá pánev znamená čistší desku
Často se soustředíme jen na horní stranu desky, ale velkou roli hraje také dno hrnců a pánví. Pokud je zespodu mastné nebo na něm zůstaly připálené nečistoty, při zahřátí je přenesete přímo na varnou plochu. Před položením nádoby na desku proto zkontrolujte, že je její dno čisté a suché. Má to ještě jeden důvod. Drobné nečistoty nebo tvrdá zrnka mezi nádobou a sklem mohou při posouvání pánve způsobit škrábance. Hrnce a pánve proto raději zvedejte, než abyste je po varné desce posouvali. Je to malý zvyk, který může životnost sklokeramiky prodloužit o roky.
Ocet a jedlá soda nejsou automaticky nejlepší řešení
Internet je plný domácích triků, ve kterých se na všechno používá jedlá soda, ocet a citron. U sklokeramiky je ale lepší trochu brzdit. Jedlá soda má jemně abrazivní strukturu a při nevhodném použití může povrch zbytečně namáhat. U kyselých přípravků zase není dobré automaticky předpokládat, že jsou vhodné pro každou konkrétní desku nebo její okolní materiály. Nejbezpečnější je držet se prostředků určených přímo pro sklokeramické povrchy a doporučení výrobce spotřebiče. Domácí experiment může ušetřit pár korun za čistič, ale u desky za několik tisíc se to příliš nevyplatí.
Doporučujeme
reklama
Největší nepřítel nemusí být mastnota, ale cukr
Rozlitá voda nebo olej vypadají nepříjemně, ale většinou je bez problémů odstraníte. Mnohem horší mohou být sladké tekutiny. Roztavený cukr, marmeláda, karamel nebo sirup mohou při vysoké teplotě vytvořit velmi pevnou vrstvu a v krajním případě poškodit sklokeramický povrch. Právě sladké nečistoty proto patří mezi ty, které je potřeba řešit co nejrychleji podle instrukcí výrobce. Totéž platí pro roztavený plast nebo fólii, která se omylem dostane na horkou zónu. Tady opravdu není dobrý nápad čekat do druhého dne a doufat, že to půjde snadno dolů.
Zdroj: autorský článek
Marianne Talk s kadeřníkem Michalem Zapomělem: Loučil jsem se se životem, ale stal se zázrak
