Velké listy, výrazná žilnatina a vzhled, který přitáhne vaši pozornost. Alokázie patří mezi nejvýraznější pokojové rostliny, zároveň ale umí být náladová. Nejlépe se jí daří v teple, na světlém místě bez ostrého slunce a ve vzduchu s vyšší vlhkostí. Jakmile ji postavíte do průvanu nebo necháte kořeny dlouho stát v mokré zemině, problémy na sebe většinou nenechají dlouho čekat.
Alokázie pocházejí z tropických oblastí a podle druhu mohou mít tmavě zelené, stříbřité nebo téměř fialové listy s výraznou kresbou. Některé dorůstají do opravdu velkých rozměrů, jiné zůstávají poměrně kompaktní. Mezi oblíbené pokojové kultivary patří například ‚Polly‘ s tmavými listy a světlou žilnatinou nebo ‚Stingray‘, jehož list připomíná tvarem rejnoka.
Nejlepší místo bývá poblíž světlého okna, kam nedopadá několik hodin ostrého poledního slunce. Alokázie potřebuje jasné rozptýlené světlo, ve tmavém koutě poroste pomalu a nové listy mohou být menší. Naopak prudké letní slunce dokáže listy spálit. Rostlinu občas pootočte, aby nerostla jednostranně směrem k oknu. Pokud začne vytahovat dlouhé řapíky a naklánět se ke světlu, má ho pravděpodobně málo.
Se zálivkou je potřeba zacházet opatrně
Alokázie má ráda vlhkou zeminu, ale nesnáší květináč, ve kterém dlouhodobě stojí voda. Během hlavní vegetační sezony ji zalijte ve chvíli, kdy vrchních několik centimetrů substrátu proschne. Přebytečnou vodu z obalu nebo podmisky vždy vylijte. Velmi častou chybou bývá zalévání podle pevného rozvrhu. V létě může zemina vysychat rychle, v zimě naopak mnohem pomaleji. Před další zálivkou proto raději sáhněte do substrátu. Žloutnutí listů a měknoucí řapíky mohou upozorňovat na příliš mnoho vody, zatímco suché hnědé okraje často souvisejí se suchým vzduchem nebo nepravidelnou zálivkou.
Foto: Shutterstock
Suchý vzduch jí příliš nesvědčí
Běžný vytopený byt bývá v zimě pro tropické rostliny dost suchý. Alokázie má ráda střední až vyšší vzdušnou vlhkost a některým druhům vyhovují hodnoty kolem 60 procent a více. Pomoci může zvlhčovač, seskupení více rostlin nebo miska s vlhkými kamínky pod květináčem tak, aby samotný květináč nestál ve vodě. Teplá světlá koupelna může být pro alokázii překvapivě dobrým místem, pokud v ní máte dostatek denního světla. Vedle rozpáleného radiátoru jí naopak dobře nebude.
Chlad a průvan zvládá špatně
V období růstu potřebuje teplo a stabilní podmínky. Ideální jsou běžné pokojové teploty nad přibližně 16 °C, u některých kultivarů spíš kolem 18 °C a výše. Studený parapet, otevřené okno v zimě nebo pravidelný průvan mohou listy poškodit. Pozor také při nákupu v zimě. Tropická rostlina může při cestě z obchodu snadno prochladnout, proto ji nenechávejte dlouho venku ani v promrzlém autě.
Na podzim a v zimě se růst výrazně zpomaluje a některé alokázie mohou shodit část listů. Menší počet listů přes zimu ještě nemusí znamenat, že rostlina odchází. V tomto období potřebuje méně vody a obvykle se nepřihnojuje. Jakmile na jaře přibude světla a tepla, může znovu začít rašit. Zimní přelévání bývá jeden z nejrychlejších způsobů, jak přijít o kořeny. Rostlina spotřebuje méně vody, substrát schne pomaleji a kombinace chladu s mokrou zeminou snadno vede k hnilobě. Alokázie nepotřebuje nový květináč každý rok.Přesazujte ji hlavně tehdy, když kořeny výrazně zaplní současnou nádobu nebo substrát po zalití vysychá nezvykle rychle. Nový květináč by měl být jen o něco větší, přibližně o několik centimetrů v průměru. Substrát musí být vzdušný a dobře propustný. Hodí se směs pro pokojové rostliny doplněná materiálem, který zlepší odtok vody, například hrubší minerální složkou. Těžká dlouhodobě mokrá zemina je pro alokázii mnohem větší problém než lehce menší květináč.
Doporučujeme
reklama
Kontrolujte hlavně spodní stranu listů
V suchém prostředí se mohou na alokázii objevit svilušky, které milují teplý a suchý vzduch. První známkou bývají drobné světlé tečky na listech, později jemné pavučinky. Objevit se mohou i červci. Listy proto při zalévání občas prohlédněte, hlavně zespodu. Velké listy také pravidelně otírejte od prachu vlhkým hadříkem. Rostlina bude vypadat lépe a případné škůdce uvidíte dřív. Alokázie obsahuje nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého. Po požití mohou způsobit silné podráždění a bolest v ústech, otok jazyka a rtů, slinění, zvracení nebo potíže s polykáním. Pro psy a kočky je toxická, takže ji umístěte mimo jejich dosah. Míza může podráždit také pokožku, proto je při přesazování nebo dělení rostliny rozumné použít rukavice.
Zdroj: autorský text, wikipedia.org
Co se děje v našem mozku, když spíme? Odpovídá neurolog David Pánek