Na fotkách interiérů vypadá postel vždycky dokonale měkce, nadýchaně a zároveň upraveně. Doma přitom často skončíme u peřiny natažené až k polštářům a jednoho přehozu přes nohy. Rozdíl ale není v drahém povlečení ani v hromadě dekorací. Nejvíc udělá správné vrstvení, načechraná peřina, pár polštářů v různých velikostech a přehoz, který celou postel vizuálně uzavře.
Základ je jednoduchý. Prostěradlo má být hladce napnuté na matraci, polštáře a peřina čistě povlečené a samotná peřina dostatečně objemná. Pokud je výplň tenká a zplihlá, nepomůže ani sebelepší aranžování. Plnější vzhled udělá také vyšší matrace nebo topper, díky kterému postel působí měkčeji a pohodlněji.
Po ustlání prostěradla přijdou na řadu polštáře, na kterých skutečně spíte, a povlečená peřina. Kdo má rád klasický hotelový styl, může použít ještě vrchní prostěradlo, tedy samostatnou textilní vrstvu mezi prostěradlem a peřinou. V českých domácnostech ale běžné není a pro dobře ustlanou postel ho vůbec nepotřebujete. Na peřinu nebo pod ni můžete přidat lehkou prošívanou přikrývku či tenký přehoz. Právě tahle vrstva navíc dává posteli větší hloubku a zabraňuje tomu, aby působila jako jeden plochý blok. V létě může lehká přikrývka fungovat samostatně, v zimě zase přidá další vrstvu tepla.
Peřinu nesrovnávejte až k čelu
Největší rozdíl udělá způsob, jakým peřinu naaranžujete. Místo toho, abyste ji vytáhli až k polštářům, ji zkuste v horní části přehnout zpátky. Vznikne silnější, měkčí pás, který dodá posteli objem a zvýrazní jednotlivé vrstvy. Pokud peřina vypadá příliš tenká, problém bývá hlavně ve výplni, ne v povlečení. Objemejší přikrývka vytvoří plnější vzhled sama o sobě. Na fotografování interiérů se někdy používají i dvě přikrývky v jednom povlaku, pro běžné spaní je ale taková kombinace často zbytečně těžká a teplá.
Při aranžování začněte polštáři na spaní. Ty vytvoří základ u čela postele. Před ně můžete přidat dva větší dekorativní polštáře a nakonec jeden menší obdélníkový nebo výraznější kus. U běžné manželské postele většinou není potřeba víc než pár dekorativních polštářů. Dobře funguje kombinace různých velikostí a textur. Hladké bavlněné nebo lněné povlaky můžete doplnit jedním pleteným, sametovým nebo strukturovaným polštářem. Není potřeba každý večer odnášet z postele celou horu dekorací.
Přehoz nedávejte dokonale rovně
Poslední vrstva patří k nohám postele. Přehoz nebo deku můžete složit přes celou šířku, nechat ji lehce spadnout přes bok nebo ji položit volněji přes jeden roh. Právě trochu nepravidelnosti dává posteli přirozenější vzhled. Dobře funguje také kontrast textur. K hladkému povlečení přidejte pletenou deku, vlněný přehoz nebo prošívanou přikrývku. Barvy přitom nemusí být výrazné. Často stačí několik odstínů bílé, béžové, šedozelené nebo pískové a rozdíl vytvoří samotný materiál.
Hotelový vzhled si mnoho lidí spojuje s bílou, ale podobného efektu dosáhnete i s béžovou, světle šedou, modrou nebo jemným vzorem. Důležitější je, aby spolu povlečení, polštáře a přehoz ladily a nevypadaly jako náhodná směs. Při výběru materiálu má větší význam pohodlí než samotný vzhled. Bavlna, len nebo perkál působí lehce a dobře dýchají, saténová vazba zase vytvoří hladší a uhlazenější povrch. Dobře ustlaná postel má stále zůstat postelí, ve které se pohodlně spí, ne kulisou, kterou se bojíte večer rozebrat.
Doporučujeme
reklama
Nejlepší úprava je ta, kterou zvládnete každé ráno
Pro každodenní provoz není potřeba žádný složitý rituál. Načechrejte peřinu, v horní části ji lehce přehněte, srovnejte polštáře a přes nohy položte jednu deku nebo přehoz. Za pár minut bude postel působit výrazně upraveněji a přitom zůstane praktická.