Máte doma šedou plovoucí podlahu? V roce 2027 ji střídá teplejší vzhled, který působí mnohem útulněji

Nové kolekce dřevěných, laminátových i vinylových podlah ukazují jasný posun od chladných šedých tónů k medovému dubu, přírodní hnědé, kaštanovým odstínům a povrchům s viditelnou kresbou. V kurzu jsou i suky, jemné barevné rozdíly mezi jednotlivými lamelami a celkově méně dokonale sjednocený vzhled.

Mohlo by se vám líbit

Vlněné koule do sušičky slibují kratší sušení a méně pomačkané prádlo. Fungují, ale zázraky od nich nečekejte

Šedá mizí, místo ní přichází medový dub a hnědá

Největší změna je vidět v barvě. Studená šedá, stříbřitá nebo silně bělená podlaha už nepůsobí tak aktuálně jako před několika lety. Do interiérů se vracejí odstíny medu, karamelu, světlého dubu, teplého písku a také tmavší hnědé. U tmavých podlah se prosazují spíš kouřové, ořechové nebo čokoládové tóny s matným povrchem než téměř černé a vysoce lesklé varianty. Teplejší podlaha se dobře kombinuje se zelenou, terakotou, krémovou, přírodní bílou i tlumenou modrou. Interiér díky ní působí měkčeji a méně sterilně, což odpovídá současnému návratu k přírodnějším materiálům a útulnějšímu bydlení.

Širší prkna dělají prostor klidnější

Vedle barvy se mění i formát. Stále větší prostor dostávají široké a delší lamely, které mají méně spojů a nechávají kresbu dřeva víc vyniknout. V otevřených obytných místnostech díky tomu podlaha působí souvisleji a opticky klidněji. Tenhle princip funguje i u laminátu nebo vinylu, pokud je dekor zpracovaný přesvědčivě. Důležitá je menší opakovatelnost vzoru, hlubší struktura a přirozenější rozdíly mezi jednotlivými prkny. Dokonalá uniformita začíná působit laciněji než povrch s lehkou nepravidelností.

Dřevo už nemusí vypadat dokonale

Suky, barevné přechody nebo výraznější kresba se dřív často potlačovaly. Teď se z nich stává přednost. U skutečného dřeva jsou součástí jeho charakteru, u laminátu a vinylu se výrobci snaží podobnou nepravidelnost co nejvěrněji napodobit. Do popředí se dostávají také matné a olejované povrchy, viditelné póry a textura, kterou lze při chůzi skutečně vnímat. Podlaha už nemá být jen nenápadným pozadím. Čím dál častěji funguje jako jeden z hlavních materiálů místnosti.

Mohlo by se vám líbit

Úzká řadovka v pražských Strašnicích prošla úžasnou proměnou. Na šířce pouhých 4,2 metru vzniklo světlé a útulné bydlení

Vrací se rybí kost i další vzory

Klasická rovná pokládka zůstává nejběžnější, ale roste zájem o rybí kost, chevron a další geometrické skladby. Ty se už neobjevují jen u masivních parket. Běžně je nabízejí také laminátové a vinylové kolekce, takže se dostávají i do cenově dostupnějších interiérů. Výrazný vzor potřebuje trochu prostoru. V menší místnosti plné nábytku může působit rušivě, zatímco v obýváku, jídelně nebo vstupní hale dokáže vytvořit hlavní dekorativní prvek bez dalších výrazných zásahů.

Plovoucí podlaha nezmizí, mění se hlavně její vzhled

Samotný způsob pokládky zůstává praktický a rozšířený. U laminátu a části vinylových nebo vícevrstvých dřevěných podlah má plovoucí systém pořád výhodu v rychlé instalaci a snadnější výměně. Proměňuje se hlavně to, co je vidět na povrchu. Studené šedé imitace dřeva nahrazují teplejší dekory, větší lamely, mat a přirozenější kresba. Právě tyhle detaily rozhodují o tom, zda podlaha působí věrohodně, nebo jako levná napodobenina. Při výběru je proto lepší nesoustředit se jen na barvu malého vzorku. Důležitá je šířka prkna, počet opakujících se dekorů, textura povrchu a celkový dojem na větší ploše. Stejný dekor může na jedné lamele vypadat skvěle, ale ve dvacetimetrovém obýváku působit úplně jinak.

Zdroje: houzz.com, archiproducts.com, biid.org.uk