V ovladači přestanou fungovat, vyměníme je a ty staré odložíme do šuplíku s tím, že je „někdy“ odneseme. Jenže právě tak se v českých domácnostech podle údajů společnosti ECOBAT nahromadilo přibližně 132 milionů použitých baterií. Nejde přitom o bezcenný odpad. Uvnitř se skrývají kovy, které lze získat zpět a znovu využít. Evropský týden recyklace baterií, který letos připadá na 7. až 13. září, je proto dobrou příležitostí projít domácnost a všechny zapomenuté články konečně poslat tam, kam patří.
Baterie mají zvláštní schopnost zabydlet se na místech, kam se běžně nedíváme. Jedna zůstane vedle náhradních žárovek, další v šuplíku s kabely, několik jich čeká v nefunkčních hračkách a na starou powerbanku jsme možná zapomněli úplně. Podle údajů společnosti ECOBAT tak v českých domácnostech zůstává kolem 132 milionů použitých baterií, přibližně šestkrát více, než se jich za rok odevzdá ke sběru. Přitom jejich další cesta může být překvapivě zajímavá. Recyklací lze ze 100 kilogramů použitých baterií získat přibližně 74 kilogramů kovonosných surovin. Ty se následně uplatňují například ve stavebnictví nebo při výrobě okapů, sklokeramických desek, šperků a dalších výrobků.
Sběrný box není konečná stanice, ale začátek poměrně propracovaného procesu. „Použitá baterie po odevzdání do sběrného boxu putuje na třídicí linku, kde se články rozdělí podle velikosti a chemického složení. Následně se rozdrtí a pomocí mechanických, tepelných či chemických procesů se z nich oddělují jednotlivé materiály. Ty se potom jako druhotné suroviny vracejí do průmyslové výroby,“ vysvětluje Kateřina Vránková ze společnosti ECOBAT. Chemické složení rozhoduje o tom, co se podaří získat. Z běžných alkalických a zinko-uhlíkových baterií pochází především železo, zinek a mangan, využít lze i část dalších materiálů. Železo se může vrátit do výroby oceli, zinek najde uplatnění například při výrobě a povrchové ochraně stavebních prvků. U některých knoflíkových článků lze získat stříbro, které má další využití mimo jiné ve šperkařství.
Ze staré baterie může vzniknout nová
Ještě zajímavější je materiálový koloběh u akumulátorů. Olovo ze starých autobaterií se může znovu využít při výrobě nových olověných baterií. U lithium-iontových akumulátorů jsou cennými surovinami například lithium, nikl a kobalt. „U lithium-iontových akumulátorů, které známe z telefonů, notebooků, aku nářadí nebo elektrokol, jsou důležitými výstupy například lithium, kobalt a nikl. Tyto cenné suroviny mohou znovu posloužit při výrobě nových baterií a snižovat potřebu jejich dovozu z jiných regionů,“ říká Kateřina Vránková.
S uzavíráním tohoto materiálového kruhu počítá také nová evropská legislativa. Od 18. srpna 2031 budou muset vybrané průmyslové baterie s kapacitou nad 2 kWh, baterie pro elektromobily a startovací baterie obsahovat minimální podíl materiálů získaných z odpadu: 16 % kobaltu, 85 % olova a po 6 % lithia a niklu.
Foto: ecobat.cz
Ze starých baterií může vzniknout něco nového.
Baterií třídíme víc, v domácnostech jich ale stále zůstávají miliony
V roce 2025 se podle údajů ECOBAT v České republice sesbíralo 4 558 tun baterií všech typů, z toho 2 287 tun tvořily přenosné baterie. Oproti předchozímu roku jejich množství vzrostlo o 145 tun, což odpovídá přibližně 7,2 milionu klasických tužkových baterií. Průměrná míra materiálového využití dosáhla 75 %. Rezerva je přesto stále velká. Evropská pravidla navíc požadavky na sběr přenosných baterií postupně zvyšují. Do konce roku 2027 má být dosaženo míry sběru nejméně 63 % a do konce roku 2030 73 %.
„Vybitá baterie není bezcenný odpad, ale malý zásobník surovin. Když ji necháme v šuplíku, materiály zůstávají mimo oběh. A pokud ji vyhodíme do směsného odpadu, přidáváme navíc bezpečnostní riziko. Řešení je přitom velmi jednoduché, a to mít doma jedno místo pro použité baterie a několikrát do roka je odnést do sběrného boxu,“ připomíná Kateřina Vránková.
Do koše baterie nepatří. A nejde jen o ekologii
Vyhodit baterii do směsného odpadu není dobrý nápad ani z bezpečnostních důvodů. Poškozený nebo zkratovaný článek se může přehřát a způsobit požár, přičemž zvýšenou pozornost vyžadují především lithium-iontové akumulátory. Baterie nemají končit v komunálním odpadu ani ve volné přírodě. Jednoduché řešení začíná už doma. Vyhraďte si menší krabičku nebo nádobu pouze na použité baterie a umístěte ji na suché místo mimo dosah dětí. Jakmile se naplní, její obsah odneste do sběrného místa. Není nutné čekat, až baterie zaplní polovinu zásuvky.
Začněte u věcí, které používáte každý den: dálkové ovladače, hodiny, kuchyňská váha, teploměr, svítilny nebo dětské hračky. Pak přijdou na řadu méně nápadní kandidáti – světelné dekorace, hrající přání, stará elektronika, bezdrátová sluchátka nebo dávno nepoužívané powerbanky. Malé vyjímatelné baterie lze odevzdat do sběrných boxů v obchodech, školách, na úřadech či ve sběrných dvorech. Pokud je baterie pevnou součástí malého elektrospotřebiče a není určena k běžnému vyjmutí, odevzdejte celý výrobek jako elektroodpad. ECOBAT uvádí jako příklady elektrický kartáček, powerbanku nebo hračku a mezi možnostmi odevzdání zmiňuje také červené kontejnery na drobné elektro.
Větší akumulátory z elektrokol, elektrokoloběžek, automobilů nebo některého aku nářadí naopak nepatří do běžných boxů určených pro malé baterie. Vhodnější je předat je prodejci, servisu nebo sběrnému dvoru podle konkrétního typu. Zvláštní zacházení si zaslouží článek, který je nafouklý, poškozený nebo se nezvykle zahřívá. Ten už není vhodné skladovat společně s ostatními. Kontakty je možné zabezpečit proti zkratu a baterii co nejdříve předat na místě, které je schopné poškozené akumulátory bezpečně převzít; nejrozumnější je před cestou ověřit postup konkrétního sběrného dvora či servisu.
