Šedesátá léta jsou stále vlivnou dekádou nejen co se týče hudby či filmu, ale i módy. I v aktuálních kolekcích se objevují áčkové mini šaty nebo přiléhavé kozačky, které definovaly tehdejší koncept moderní a svobodomyslné ženy. Jaká ale skutečně byla tehdejší móda? A jak velký vliv měla na to, co v Československu nosily naše maminky či babičky? Pojďte si na ni zavzpomínat.
Je samozřejmé, že zahraniční scéna ve swingujícím Londýně, který diktoval trendy ve druhé polovině 60. let, a tuzemská, se – co se týče módy – odlišovaly. To však neznamená, že bychom vůči světovým trendům zůstávali imunní. Dokresluje to i první módní příloha Mladého světa, která vyšla v roce 1966 a zabývá se tehdejší vycházející módní hvězdou, jíž byl francouzský návrhář André Courrèges. Tak jako je britská návrhářka Mary Quant považována za autorku první minisukně, je Courrèges vnímán jako ten, kdo dal minisukni její jedinečný styl. „Spojil futuristický modernismus a pohodlím a jednoduchostí. Bílá barva a kozačky bez podpatku byly jen další prvky, kterými tento styl konvenoval s hodnotami náctiletých dívek. Namísto zralé ženy v kuželovité podprsence a v podpatcích a elegantních šatech, se vzorem stala Twiggy,“ přibližuje publikace Móda v kruhu času (nakl. Grada).
Uvolněná a mladistvá silueta, která poprvé v historii přenášela pozornost z poprsí a pasu na nohy, se brzy stala světovou senzací. V létě dámy nosily odhalené nohy, na podzim přidávaly výrazně barevné či vzorované punčocháče. Neznamená to však, že by se sukně rázem zkrátily o třicet centimetrů, jako když v roce 2022 vzala do ruky nůžky Miuccia Prada a představila mikro sukni Miu Miu. Jak poukazuje zmíněná publikace, minisukně či mini šaty jsou sice považovány za revoluční oděv 60. let, ale chvíli to trvalo, než dosáhly opravdu krátké délky. A u nás ještě déle. „Zatímco na Západě byly mini nejkratší v roce 1966, v Československu se minisukně ujímaly postupně. Ve školách byly dokonce zakazovány, jelikož symbolizovaly individualitu a svobodu. Roli sehrála i politická situace,“ připomíná realitu Móda v kruhu času.
Dalším aspektem bylo, že u nás designéři netvořili svobodně. Textilní tvorba byla od roku 1958 soustředěna pod Ústav bytové a oděvní kultury (ÚBOK), který souběžně rozvíjel odvětví bydlení i odívání. Realita byla ovšem taková, že zatímco modely z ÚBOK putovaly na zahraniční veletrhy a výstavy, prodejny, včetně obchodních domů nebo specializovaných obchodů, po celé dekády trpěly nedostatkem kvalitního i módního zboží. Ještě více to vynikne s módní euforií, jež mezitím vládla ve svobodném světě. „Obchody s módním zbožím v západní Evropě zaplavily, podle pařížského vzoru, oděvy a doplňky stříbrné barvy. Tento styl byl nazván 'Paris Look'. Heslo znělo: 'Stříbro od hlavy až k patě!' Stříbrná vlna zahrnovala šaty a halenky s lurexovými vlákny, pláště, punčochy, pásky, kabely, všechny druhy obuvi od holínek po domácí střevíčky, stejně jako příčesky, paruky, tužky na víčka i na obočí,“ popisuje jeden z dobových trendů Konstantina Hlaváčková, autorka knihy Móda za železnou oponou.
Zatímco Londýn dal světu mini délky a pařížští návrháři Courregès a Rabanne fascinaci geometrií, plasty i stříbrem, koncem 60. let začala do světových trendů promlouvat i Itálie – zejména skrze stylové úplety a návrat elegance. „V roce 1967 se pomalu začíná měnit typ ideální ženy. Místo dosavadního typu dívky s rozpuštěnými vlasy a bledými rty představoval nastupující módní trend ženu výrazně nalíčenou, pěstěnou s kučeravými vlasy, která ví, kam se obléká kostým, kam odpolední šaty a že na hlavu patří klobouk. Žena se již nemusela stylizovat do role rozpustilé holčičky,“ popisuje Hlaváčková. Tomu se přizpůsobovala i tuzemská tvorba – v roce 1969 představuje ÚBOK například vypasované kalhotové kostýmy s módními prvky jako byly rozšířené nohavice, pásky se sponou i přizpůsobivá vlněná textura. Letní šaty (stále ještě nad kolena) pro změnu vládla vzory a barvami a modelky v nich pózovaly se slamáky na hlavě.
Co se týče dalších doplňků, hitem 60. let byly lodičky na nízkém a současně širokém podpatku po vzoru obuvníka Rogera Viviera, který navrhoval pro Dior a jehož boty nosila i Jackie Kennedy. „Velkou módou nadále zůstávala obuv lakovaná, a to v barevnosti od pastelových tónů až po černou. V chladných měsících se nosily přiléhavé holínky,“ připomíná dobové trendy kniha Móda za železnou oponou. Kabelky měly spíše hranaté tvary a vedle klobouků s krempou se nosily i barety. Geometrie pronikala v 60. letech i do účesů – velkým propagátorem byl britský kadeřník Vidal Sasson, který proslul účesy jako úhlový bob nebo pixie cut. Naopak z USA přišel trend trend dlouhých a mohutně natupírovaných účesů, které razil osobní kadeřník Jackie Kennedy Mr. Kenneth. „Vzhledem k tomu, že vlasy rostou pomalu, řešil se tento problém parukami a příčesky z pravých vlasů nebo z nylonu,” dodává ve své knize Konstantina Hlaváčková.
Zdroj: autorský text, publikace Móda v kruhu času, Móda za železnou oponou a příloha Móda magazínu Mladý svět (1966)
Autorský text, publikace Móda v kruhu času, Móda za železnou oponou a příloha Móda magazínu Mladý svět (1966)
79 Kč
79 Kč
84 Kč
