V rodině mé kolegyně mají úžasný vánoční zvyk. Domluvili se, že každý utratí za dárky pro druhého nejvýš tři sta korun. Je to prý velká zábava lovit levné a přitom pěkné a užitečné věci. Odpadá stres typu, nedal jsem tomuhle víc? A taky kopřivka z pohledu do vyluxované peněženky.
Jenže většina rodin to má, zdá se podle průzkumu agentury Stem/Mark pro společnost Cetelem trochu jinak. Šedesát šest procent lidí chce utratit za dárky do pěti tisíc korun, až deset tisíc hodlá utratit dvacet sedm procent nakupujících a zbytek se plácne přes kapsu, jejich peněženka se ztenčí o víc než deset tisíc korun. Letošní výdaje však mohou být ve skutečnosti ještě vyšší. Téměř každý čtvrtý se totiž přiznal k tomu, že minulý rok utratil za dárky nakonec víc, než plánoval.
Někoho pod stromečkem potěší i samotné peníze. Přeje si je například každý šestý dospívající a čtrnáct procent dospělých.
To, co chceme dostat, se liší podle věku. U dětí do pěti let jasně vítězí hračky, ti starší do deseti let dávají přednost stavebnicím a stolním hrám. V tomto věku se už začínají objevovat v dopisech Ježíškovi telefony, tablety či notebooky. Naopak starší a dospívající děti o počítače až tak nestojí, z prostého důvodu, už je mají. Za to by rádi oblečení. Dospělým dělá největší radost oblečení, knížky nebo parfémy...
Tváří v tvář výzkumu, mi pravidlo tří stovek případá víc a víc sympatické.
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
