Dvojčata porodila před čtyřmi lety v osmačtyřiceti, zanedlouho porodí třetí dítě. Hollywoodská hvězda Hillary Swank (52) dokazuje, že její mateřská kapitola ještě zdaleka nekončí. Zatímco ona si pozdní mateřství pochvaluje, lékařka Helena Máslová upozorňuje, že za rozhodnutím mít dítě v době, kdy jiné ženy vstupují do menopauzy, můžou stát i překvapivé motivace.
Oscarová herečka oznámila, že s manželem Philipem Schneiderem čeká třetí dítě. Maminkou se poprvé stala až ve 48 letech, kdy porodila dvojčata Ayu a Ohma. Nyní, v 52 letech, se chystá rodinu znovu rozšířit, miminko má přijít na svět v prosinci 2026. Zda otěhotněla přirozeně, nebo s pomocí reprodukční medicíny, veřejně nepotvrdila. Pravda je, že už ve svých 37 letech si nechala zmrazit vajíčka, což potvrdila pro magazín Women’s Health v roce 2025. Jak řekla, tahle možnost jí pomohla zmírnit tlak spojený s rozhodováním o mateřství a dala jí větší volnost v načasování.
Jestli ovšem k otěhotnění použila právě svá zmrazená vajíčka a využila některou z metod asistované reprodukce, veřejně nepotvrdila. To je ale ten rozdíl, o kterém mluví i internistka se zaměřením na psychogynekologii MUDr. Helena Máslová. „Velký rozdíl je, jestli žena otěhotněla spontánně, nebo s nějakou lékařskou intervencí,“ říká. Podle ní je třeba rozlišovat mezi těhotenstvím, které vznikne přirozeně, a těhotenstvím za pomoci hormonální stimulace či umělého oplodnění. Pozdní těhotenství s sebou může nést vyšší riziko komplikací, ať už během gravidity, nebo při porodu. Samotný věk ale neříká všechno o zdravotním stavu konkrétní ženy.
Když to tělo zvládne, proč ne
I dřív ženy rodily kolem padesátky, a bylo to třeba jejich osmé nebo desáté dítě. Pokud tedy žena i v tomto věku otěhotní přirozeně, bez intervence, ať už hormonální, nebo IVF, tak to tak prostě vyšlo a ani Helena Máslová proti tomu nemá výhrady. „Takové tělo má ještě dostatek sil na to, aby těhotenství zvládlo,“ říká. Samozřejmě je tam větší riziko komplikací, včetně vrozených vývojových vad. „Ale pořád to vnímám tak, že si tělo umí do nějaké míry rozhodnout a zvládnout, jestli na to má, nebo nemá. V momentu, kdy tam ale nějaká umělá intervence je, tak vlastně tak trochu znásilňujeme tělo. Tlačíme ho, nutíme, aby bylo těhotné. Porušujeme přirozenou selektivnost a víc jdeme do rizika, že se něco stane,“ dodává lékařka.
Proč se vlastně žena, která už děti má, rozhodne přivést na svět dalšího potomka v době, kdy jiné ženy řeší nástup menopauzy? Podle Heleny Máslové nemusí jít pouze o mateřský instinkt. Svou roli může hrát také životní příběh, kariéra a potřeba předat dál to, co žena vybudovala. „Střední věk bývá zasvěcený nějakému jinému projektu, většinou kariérnímu. A když tenhle projekt končí, teprve tehdy se vytvoří prostor pro mateřství,“ vysvětluje lékařka. U úspěšných žen může být rodičovství také otázkou kontinuity – touhy, aby své životní dílo, hodnoty a zkušenosti měly komu předat. Je to možná provokativní pohled, který samozřejmě nelze vztáhnout na každou ženu. Touha po dítěti může být hluboká a autentická v každém věku. A ne každé pozdní mateřství je pokusem dohnat něco, co jsme dříve nestihly.
Menopauza versus noční vstávání
Zatímco některé ženy se těší, že po letech konečně nebudou muset v noci vstávat k dětem, jiné si tuto disciplínu dobrovolně zopakují. Jenže péče o malé dítě je náročná i ve třiceti, natož po padesátce. Helena Máslová ale připomíná, že slavné a bohaté ženy mají často k dispozici pomoc, kterou většina českých žen nemá. Chůvy, hospodyně nebo další podporu v domácnosti. Vyčerpání spojené s každodenní péčí tak může vypadat úplně jinak a je na hony vzdálené tomu, co známe my.
U pozdního rodičovství se nakonec vždy objeví otázka, která dokáže rozdělit společnost: jaké to bude pro dítě, když jeho matce bude při jeho dospívání třeba sedmdesát? Je to legitimní obava, nebo už nepřípustné zasahování do soukromého života? Helena Máslová upozorňuje, že jakmile začneme určovat, kdo je ještě dost mladý, zdravý nebo vhodný na rodičovství, dostáváme se na velmi tenký led. Společnost podle ní jen obtížně stanoví univerzální hranici, za níž by žena neměla mít děti. Možná tedy nejde jen o to, zda je mateřství v 52 letech možné. Moderní medicína totiž umí leccos. Podstatnější otázka zní, proč po něm toužíme, jaké máme podmínky a zda jsme připravené na to, co rodičovství skutečně obnáší.
.jpg)
