Už je tu říjnový Marianne Venkov & styl! Číslo deset plné barev, hudby i novinek potěší a zahřeje

BYDLENÍ

Druhý domov

Stoletou chalupu v Čelině znala. Chodila kolem jako holčička, když byla u prarodičů… Už dospělá starý chátrající dům koupila, nešlo jinak, byli si souzeni. Velkou část chalupy Martina Beranová s rodiči a partnerem opravila, dnes ji dál stylově vybavuje a nadšeně pečuje i o zahradu.

ŘEMESLO

Dívka s cimbálem v zádech

Když jí bylo devět, rozhodli tatínek a pan učitel, že dívence, která hrála na klavír a flétnu, bude slušet cimbál. Kristýna jásala, spletla si ho totiž s činely, do nichž chtěla třískat. I Paličky vzala na milost a… na cimbál skvěle hraje i hrát učí. Cimbalistka Kristýna Doláková je energická holka z Moravy!

TRADICE

Políčka, kterým vládl len

Len se dříve pěstoval skoro u každé chalupy. Nyní má řada lidí potíž vybavit si, jak tahle rostlinka vypadá a kvete. A jen menšina tuší, jak se len trhá, máčí, vochluje… prostě jak se z něj dostává ono pevné vlákno, které změněno v nit je základem oblíbené a opět módní látky. Cesta lnu na podzim finišovala. Tady je důkaz!

DEKOR

Slavnosti jiřinek

Pestrobarevné, v mnoha velikostech a druzích květu jsou jiřiny čili dahlie. Květiny spjaté s Boženou Němcovou i Českou Skalicí a taky vázou, v níž okouzlují. Svůj půvab propůjčují také dekoracím, které pak ozdobí nejeden venkovní kout, plot, parapet či koš u stolu.

FAUNA

Zvědavý nešika sýček obecný

Sympatický noční pták má u nás na kahánku. Zdrtila ho intenzifikace zemědělství, hnojení pesticidy, rušení remízků… a taky řada dalších přírodních i lidských nástrah. Jak se dá tomuto milému nešikovi, jehož rod je opředen mýty, pomoci?

JÍDLO

Podzim na vidličce

Dýně tisíckrát jinak, pokaždé neodolatelně chutná. Z dýní se dají vyrábět slané koláče, guláše, stejně tak originální polévky. Dýně se dá také zapéct se sýrem, česnekem i rajčaty, a nebo z ní vytvořit pomazánku na jednohubky. A nejlepší je Hokkaido!

ROZHOVOR

I podruh měl své zprávy

Že naši praprapředkové nežili odtrženi od zpráv a měli jich dostatek, vysvětluje v rozhovoru doktor Martin Sekera, ředitel Knihovny Národního muzea v Praze a odborník na dějiny novinářství. Také přibližuje, jak se k informacím dostávali ti negramotní, kdo zprávy přinášel a jak vznikaly první „fejky“.