Řemeslo se v jejich rodině dědilo z otce na syna. Tomáš strávil v truhlářské dílně většinu života a postupně do práce zapojil i svého syna. Pak mu ale začaly vypovídat službu ruce. Diagnóza syndromu karpálního tunelu a následná operace ho na dlouhé měsíce vyřadily z práce. Pro rodinnou firmu to znamenalo těžkou zkoušku.
Některé věci se člověk naučí tak dobře, že nad nimi už ani nepřemýšlí. Tomáš se věnoval truhlařině od mládí. Pracoval po boku svého táty, postupně převzal rodinnou dílnu a časem přivedl k voňavému řemeslu i vlastního syna. Vyráběli nábytek na zakázku, takže každá práce měla svá specifika. Tomáš dobře věděl, jaký materiál zvolit, jak si poradit s náročnějším zadáním i co zákazníci očekávají.
Roky praxe z něj udělaly mistra. Jeho pracovní den se neobešel bez pilek, brusek a dalšího nářadí. Ruce měl tedy neustále v pohybu při řezání, broušení, sestavování nábytku i finálních úpravách. Prsty a zápěstí dostávaly zabrat. Pak začal Tomáš pociťovat bolest, brnění a občasnou necitlivost prstů. Nejdřív šlo o potíže, se kterými se snažil nějak vypořádat. Postupně ale začaly zasahovat do práce, kterou dělal celý život.
Když nářadí muselo zůstat ležet
Vyšetření přineslo diagnózu: syndrom karpálního tunelu. Při tomto onemocnění dochází k útlaku nervu v oblasti zápěstí, což může způsobovat bolest, brnění, ztrátu citlivosti i oslabení ruky. Pro někoho, kdo celý den pracuje s pilou, bruskou nebo jinými nástroji, je to zásadní problém. Truhlář musí mít pevný úchop a cit v prstech. Bez toho to nejde. Tomášovy potíže s rukama se zhoršovaly a nemohl bezpečně obsluhovat stroje a dokončovat zakázky. Nedalo se nic dělat, Tomáše čekala operace. Zákrok sice dopadl dobře, ale návrat do pracovního procesu nebyl vůbec rychlý. Rekonvalescence trvala měsíce a jeho nepřítomnost v dílně se vyšplhala na téměř rok.
Faktury nepočkají, až se člověk uzdraví
Když majitel firmy nemůže pracovat, obvykle nestačí jen zavolat nějakému kamarádovi. Jeho zkušenosti se nedaly nikým nahradit, rodinná dílna stála hlavně na nich a na jeho schopnostech. Práce ubylo, s ní samozřejmě i příjmy. Jenže náklady na provoz neskončily. Nájemné, splátky vybavení, běžné účty domácnosti – to všechno se muselo platit dál. Rodina neřešila jen Tomášovo zdraví, ale taky to, jak udržet podnikání v chodu. A když se podnikání nedaří, pocítí to všichni doma.
Osm set tisíc pomohlo udržet dílnu v chodu
Tomáš měl naštěstí ještě před zdravotními komplikacemi sjednané pojištění přerušení provozu u UNIQA pojišťovny. Součástí bylo také připojištění rukou, tedy ochrana zaměřená na část těla, bez které se při své profesi jen těžko obešel. Pojišťovna mu vyplatila přibližně 800 tisíc korun.
„V případě rodinného truhlářství dosáhlo celkové pojistné plnění 800 tisíc korun. Peníze pomohly pokrýt klíčové výdaje v době, kdy majitel nemohl plně pracovat. UNIQA malým podnikům nabízí také například pojištění proti přerušení provozu, které právě v případě nemoci či úrazu odpovědné osoby pomůže pokrýt ušlý zisk a nezbytné náklady,“ říká Veronika Hešíková z UNIQA.
To nejcennější se do pojistky nevejde
Tomáš se po operaci postupně zotavil a rodinná dílna dostala šanci pokračovat. Pro řemeslníka, který celý život spoléhá především na vlastní šikovnost, bylo dlouhé období bez práce nelehké. Nakonec ale mohl znovu navázat na to, co se v rodině předávalo už po tři generace. Na některé věci majitelé zejména malých firem zapomínají. Co by se stalo, kdyby ze dne na den nemohli pracovat? U truhláře to můžou být ruce, u řidiče záda, u grafika zrak. Stroje, vybavení a prostory jsou sice důležité, ale bez člověka, který s nimi umí zacházet, mají jen omezenou hodnotu. Proto je na to dobré myslet dřív, než se objeví zdravotní komplikace. Ty totiž můžou znamenat i konec dlouho budovaného podnikání.
Hana Dvorská: Konec manželství mě hrozně sejmul, pomohla mi nová láska
