VHS, diskety a další. Zavzpomínejte na věci, které dnešní děti už neznají

Zásadní programy v televizi se tenkrát nahrávaly na VHS kazety, a to ať už šlo třeba o pohádku Gumídci méďové nebo Rychlá rota. Starší zase v programu vyhlíželi koncerty svých oblíbených skupin, jejichž plakáty jim visely v pokojíčku. U pořadu Eso se napjatě čekalo, kdo obsadí první příčku hitparády, jestli Backstreet Boys, Spice Girls nebo Kelly Family. Hit s textem „V mládí jsem se učil hrobařem, jezdit s hlínou, jezdit s trakařem…“ byl oblíbenou klasikou. Lucie Bílá a Ilona Csáková zase prozpěvovaly „Láska je láska!“

Soubory uložené na disketách, modem k internetu, který vydával svůj typický zvuk, i CD a jejich vypalování –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to byla devadesátková výbava k počítači. Internet byl zajímavou novinkou, byť se na načtení každé stránky čekalo dlouhé minuty. „Maximálně hodinu denně,“ měly navíc některé děti nakázáno od rodičů, protože v poplatcích za internet se zohledňovala každá minuta.

Koukání na televizi bylo podstatným trávením času, i když o výběru, jaký máme v současnosti, se rozhodně mluvit nedalo. Celé rodiny usedaly k Životu na zámku, mladší se pak bavili u vtipného mimozemšťana Alfa a obdivovali sílu Xeny bojovnice. O víkendu honem vstávat na pohádky od šesti, postarat se o tamagotchi, potom posnídat rohlík s máslem a šunkou, natáhnout lacláče a hurá ven za kamarády nebo na výlet s rodiči.

Do batůžku patřila svačina, digihra a Bravíčko na dlouhé chvíle v autě. Taková výjimečná událost samozřejmě byla zaznamenána foťákem na film, k jehož vyvolání došlo obvykle až po Vánocích, kdy lidé s modrou hvězdou v okně napjatě čekali, zda k nim nepřijede delegace z Orionu. Úsměvy před výběhem slonů se sice prohlížely až napřesrok, ale vzpomínky zůstaly dodnes.

Mohlo by se vám líbit

Ať nostalgie a romantika v zahradě jen kvete. Naše fotogalerie vás inspiruje