Když v rukou šikovných řezbářů ožívají němé figurky z betlémů
Žít v Třešti a nemít alespoň malý betlém s figurkami je nepravděpodobné. Co víc, žít tu a nemít ony figurky vyřezané místními umělci, to je skoro vyloučené. Sem ona zručnost patří... A ukazovat ji světu je taky běžné, jak vám ukážeme v reportáži pro Marianne Venkov & styl.
Třeští vede cesta na Stonařov, Telč... i Cesta betlémská! Ne do Betléma, ale k betlémům, které majitelé hýčkají, každý rok staví a doplňují. Jsou dílem jejich předků či jich samých, tvorba tu má kořeny přes 250 let. Krajinu s jesličkami, Josefem a Marií, mudrci z Východu, ovečkami, řadou řemeslníků i specifických postav ze sousedství instalují od adventu. A jak se v kalendáři objeví svatý Štěpán, otevřou dveře svých domovů, aby se uměním kochali i ostatní. Z blízka i daleka. Prst na zvonek a...
Račte k nám dál podívat se na betlém
„Už děda stavěl betlém! Základ našeho dal udělat můj tatínek u jednoho místního řezbáře. Pak jsem pokračoval já. Hodně jsem se učil sám, ne každý mistr poradil!“ říká Metoděj Roháček u klenotu, který je rozložen v síni rodinného domu. „Teď máme menší verzi, dřív byl i šestimetrový! Není místo,“ směje se autor řady figur s jeho vlídným rukopisem. „Nelze vystavit vše, ale tím pádem se dá každý rok výjev trochu měnit. Jiné figurky, jiné stavby,“ dodává Marie Roháčková, jeho dcera a jednatelka Spolku přátel betlémů Třešť. Její rod po otci ukazuje betlém veřejnosti přes sedmdesát let. Od 26. 12. do 2. 2. mají cizí návštěvy. Je to radost? „Přijdou-li slušní lidé, které betlém zajímá, jsou rádi, že ho mohou vidět a popovídat si na to téma, pak ano. Pokud je někdo nepříjemný, pak radost nemám,“ míní Marie s tím, že měli i zájezd zmrzlých turistů, vařila čaje a bylo jedno, že šlo o dvacet lidí. „Byli skvělí, náš betlém pro ně neznamenal zářez na pažbě,“ zamýšlí se dáma, která si stavění betléma dává třikrát: doma, v Jindřišské věži v Praze a u Podzimků ve firmě. „Náš si užívám, ta tradice k Vánocům patří. Kdo ji vezme po mně? Syn tu nebydlí, ale pomáhá mi,“ ukazuje zvířata i figuru zdejší svérázné paní Božky. Tu instaluje vždy!
Jedenáctiletý průvodce rodinným betlémem
U Koukalových je stoletý betlém zakoupený od zdejšího rodáka, kněze Sedláčka. Manželé si ho přáli proto, že je pro ně radostnou součástí Vánoc. „Nejstarší postava je kominík a ponocný. Je jim 150 let,“ začíná výklad Jiří Koukal, jedenáctiletý žák, který sám vyřezává. Vysvětluje, co se v betlémě jak jmenuje, kdy se v něm mění postavy... a dodává: „Chtěl bych do našeho nainstalovat motorek, aby se část pohybovala.“ V kompletním stavu zabere betlém u Koukalových jednu místnost, tu obětovat nemohou, proto staví jen jeho polovinu. „Mě baví, když to baví návštěvníky, a když se ptají, i v kolika ho máme krabicích,“ uzavírá mladý průvodce rodinným betlémem.
Betlém s figurkami z doby vlády císaře Josefa II.
„Autor ani doba vzniku není známa. Ale jsou v něm figurky pocházející asi z betléma nějakého kláštera zrušeného Josefem II. Ale vím, že první majitel byl zdejší panský šafář, který měl dost peněz,“ uvádí Josef Bílý u obřího betléma, jenž ho okouzlil. Nakonec ho koupil. Tehdy obsahoval přes 67 darovníků a stejný počet ovcí. Teď má darovníků 170 a svatou rodinu! „Ti noví jsou moje dílo. Do dnešní podoby jsem ho dořezal sám. Teď už se jen koukám a radím synovi,“ směje se dvaadevadesátník. „Můj majstrštyk? Slon! Byť jsou zvířata jednodušší než lidé. Povedlo se mi udělat i poletující ptáky, andílky a strážného,“ ukazuje autor 10 betlémů i řady lončoftů. V jeho betlémě stojí též zlý beran. „Opravdu žil a nesnášel naši babičku... Tady je náznak toho, co se asi mohlo stát,“ připomíná s nadsázkou.
Domácnostmi zdejších vystavujících betlémářů projde od Štěpána do Hromnic až 3500 lidí.
Ne každý majitel chce svůj betlém ukázat, byť to jde. To za minulého režimu se k nim často chodilo tajně.
Článek vyšel pod původním titulkem Když ožívají němé figurky v časopise Marianne Venkov & styl číslo 12/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Galerie: Když ožívají němé figurky
Dojemné přiznání Báry Kodetové: Možná jsem nenormální, ale mám pocit, že táta neodešel a chrání nás
Nejčtenější články
Doporučujeme

Hrnčířský jarmark v Kunštátě přiveze řemeslnou krásu i hudební hvězdy

Amber pottery: Keramika, která v sobě nese dotek přírody i radost z nedokonalosti

Z lesa až na prestižní stoly: České sklo, které vypráví příběhy, bourá hranice řemesla

Neuvěříte, co všechno musí projít len, než se z něj stane látka, která vydrží generace

Rodinné dědictví z hlíny a lásky: Jak babička s vnučkou dobyly srdce milovníků keramiky

Soul Decor je keramika, která vzniká srdcem i rukama. Podívejte se s námi

Z řetízkového oka ke vlastní značce aneb háčkařka, která učí ostatní nebát se tvořit

Bowies: Když z vůní a vosku vzniká radost. Ručně, poctivě a s láskou

Od Excelu k pralinkám: Příběh Mia Chocolat je oslavou chuti, odvahy a řemesla

Prálales: Když se příběh mění v plamen a řemeslo v návrat k sobě
Mohlo by se vám líbit

Hortenzie můžete jediným střihem připravit o všechny květy. Tohle je nejčastější chyba













