Z dlouhé chvíle řezbářem: Jeden z betlémů Jiřího Šafránka teď reprezentuje Českou republiku na vatikánské výstavě
Před více než padesáti lety si troufl na první betlém a od té doby jich stvořil desítky. K vidění jsou v muzeích a na výstavách, jeden opatruje česká komunita v rumunské Banátu, další doputoval až za polární kruh. Ale že se jeho betlém ocitne na prestižní výstavě ve Vatikánu, to Jiří Šafránek opravdu nečekal.
Výstava „100 jesliček ve Vatikánu“ (100 presepi in Vaticano) každoročně přitahuje pozornost návštěvníků z celého světa. Minulou expozici vidělo přes sto tisíc lidí. Letos bylo ve velké konkurenci 300 kandidátů z 21 zemí vybráno 125 betlémů. Mezi nimi i v letošním roce dva z České republiky: ze sbírek Muzea Jindřichohradecka betlém ve skleněné lahvi Emana Hody a ze sbírek Třebechovického muzea betlémů dřevěný betlém vysoustružený Jiřím Šafránkem a vymalovaný jeho dcerou Pavlínou Thumsovou.
Překvapení k dopolední kávě: Můj betlém je ve Vatikánu?
„Jeden z našich betlémů vystavují ve Vatikánu! Dostalo se nám velké cti být součástí prestižní mezinárodní výstavy 100 jesliček ve Vatikánu,“ raduje se na svém facebookovém profilu Muzeum betlémů Třebechovice. S upřesněním, že jde o betlém vysoustružený Jiří Šafránkem a vymalovaný jeho dcerou Pavlínou Thumsovou. A na severu Čech, v pohádkové kuchyni překrásného hrázděného domu z roku 1731 na kraji Litvínova, sedí u kávy autor díla a vůbec nic netuší. Neví, že jeho betlém obdivují už od 8. prosince návštěvníci výstavy v levé části Berniniho kolonády na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Na fotku svého betlému u oficiální zprávy vykulí oči: „A není to nějaký takový ten fejk?“ Po ujištění, že zpráva je na stránkách ministerstva zahraničí chvíli nahlas přemýšlí, proč zrovna tenhle betlém, když „jsou to přece takové kuželky pro děti“. Ale zdá se, že se přitom tomuhle tvrdému chlapíkovi, bývalému lesákovi, zaleskly oči dojetím. A příležitost zavzpomínat je tu.
Řezbářem z dlouhé chvíle na zasněžené lesní samotě
Historie dřevěné krásy z rukou Jiřího Šafránka a jeho rodiny začíná na Červené Jámě, na samotě v Krušných Horách. Sem přišel čtyřiadvacetiletý hajný Jiří s rodinou v roce 1961. Jak sám říká, dřevem se začal zabývat v čase, kdy samota zapadala sněhem a nic moc jiného se dělat nedalo. Začal štítky pod trofeje pro kamarády. První betlém vyřezal mnohem později, kdy už žil s rodinou v Horním Jiřetíně a pracoval na litvínovské Lesní správě. „Vystavil jsem si ho v kanceláři. Chtěl jsem trochu naštvat předsedu podnikového KSČ a vedení. Ale nikdo nic neřekl,“ s úsměvem krčí rameny Jiří Šafránek. „Ale pak jsem taky přemýšlel nad tím, že spojení Krušných hor a dřevěných hraček je dlouhá tradice, ale betlémy téměř žádné. Tak přišly časem i další,“ dodává. Hračky ale vyráběl také. Bavilo ho to, stále se zdokonaloval a netušil, jak moc mu jednou tenhle koníček pomůže i s rodinným rozpočtem. Ten čas přišel, když Šafránkovi začali myslet na „stará kolena“ a odchod ze služebního bydlení do svého. A s fantazií sobě vlastní se zahleděli do kouzelného hrázděného domu, který byl ovšem v té době zanedbanou ruinou určenou ke zbourání.
Řezbářské i malířské umění má u Šafránků pokračovatele
Dům koupili levně, ale pak na něm celé desetiletí dřeli. Výsledek je ohromující, ale stojí za ním spousta práce nejen na domě, ale také v řezbářské dílně. S finančně náročnými opravami pomohly právě i krušnohorské hračky. Jiří je vyráběl, jeho žena Pavlína malovala a pak je rodina jezdila prodávat na trhy do Německa. Později, když už měl dům zpět svou pohádkovou podobu a také německý trh s hračkami nebyl to, co dřív, dostala se na první místo vášeň pro betlémy. „U každého jsme si doma říkali: tenhle už si necháme. Ale dost často to nedopadlo,“ směje se Šafránkových dcera Pavlína Thumsová. „Spoustu jsme jich rozdali, některé prodali, dost zapůjčili.“ Paní Thumsová pomáhala betlémy malovat. „Maminka strašně nerada dělala oči. Takže to zbylo na mě. No a nakonec na mě zbylo malování celé. Baví mě to,“ usmívá se. Řezbářské řemeslo se zase u Šafránků dědí „po meči“. Velmi dobrým řezbářem se stal syn Jiří a stejný talent má i jeden z vnuků. Betlémy Jiřího Šafránka jsou k vidění na různých výstavách a v některých muzeích. V roce 2023 se stal držitelem Zlatého džbánku, který uděluje Ústecký kraj za zachování a rozvoj lidových tradic.
Galerie: Betlémy Jiřího Šafránka
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta
Přes deset let trvala Denise s Petrem rekonstrukce zchátralé fary z 18. století. Odpočinout si zde můžete i vy
Apartmán Záskalí Tomáš s Marcelou vybudovali vlastními silami jako útočiště pro útěky z města. Dnes jej sdílejí se svými hosty
Doporučujeme

Když v rukou šikovných řezbářů ožívají němé figurky z betlémů

Draní peří bylo víc než práce: Jak husí chmýří spojovalo vesnici dohromady

Neuvěříte, co všechno musí projít len, než se z něj stane látka, která vydrží generace

Kováři, košíkáři i koláři: Tradiční řemesla, která pomalu mizí ze světa

Po čtyřicítce našel svou vášeň ke sklářskému řemeslu: Rodák z Ria oživuje českou tradici

Dědeček se sklem nikdy nepracoval, přesto díky jeho vášni vznikla renomovaná sklářská firma

Šperkařské řemeslo nové generace: Prsteny na míru vytvořené mistry zlatníky podle vašich představ

Zapomenutá řemesla: Šrotéř, hamerník a další. Jejich náplň práce dnes už neznáme

Tradiční řemeslo: Drsňáci? Řezbářova radost!

Rozhovor: Psát krásně holce básně aneb Zamilujte si kaligrafii
Mohlo by se vám líbit

Luxusní balkon téměř zadarmo: Ze starých palet a PET lahví vytvoříte oázu, kterou vám budou sousedé závidět










