Skořápky, popel i sklenice s vodou. Babiččiny finty s vajíčky, které zaručí, že vydrží týdny bez lednice

Na chalupách se vajíčka nikdy nebrala jako samozřejmost. Byla výsledkem práce, péče a času – a proto se s nimi zacházelo jinak než dnes. Základní pravidlo, které babičky dodržovaly, zní jednoduše: vajíčka se nemyjí, dokud je nechcete použít. Skořápka má přirozenou ochrannou vrstvu, která brání pronikání bakterií. Jakmile ji smyjete, vajíčko stárne mnohem rychleji. Správné skladování začíná už uložením – špičkou dolů, ideálně do chladu a tmy. Spíž, sklep nebo chladná komora byly vždy lepší než přetopená kuchyně. Babičky také vajíčka pravidelně kontrolovaly jednoduchým testem ve vodě: čerstvé klesne ke dnu, starší se postaví, zkažené vyplave.

Co se skořápkami

Kromě samotného skladování existovalo i několik chytrých triků, jak vajíčkům prodloužit život. Jedním z nich bylo ukládání do suchých pilin nebo dřevěného popela, kde se jednotlivá vajíčka nedotýkala a byla chráněná před vlhkostí i světlem. Další metodou bylo lehké potření skořápky tukem – máslem nebo sádlem. Vytvořila se tak další ochranná vrstva, která zpomalovala vysychání. A když už vajíčka dosloužila? Ani tehdy se nic nevyhazovalo. Skořápky se sušily, drtily a využívaly dál – třeba jako přírodní abrazivo na čištění litinového nádobí, nebo se přidávaly do vápenných nátěrů na chalupě. Jemně rozdrcené posloužily i jako přísada do domácího mýdla nebo jako přírodní čistič ucpaných sifonů v kombinaci s horkou vodou. Vajíčko tak na chalupě nikdy nekončilo odpadem, ale součástí promyšleného koloběhu, který dnes znovu objevujeme jako udržitelný a překvapivě praktický.

Zdroj: Autorský článek