O budoucím povolání Martina Hutaře mladšího bylo prakticky rozhodnuto už když byl malý kluk. Jeho táta je totiž mlynář v trochu bohem zapomenutém regionu bývalých Sudet – Starém Městě pod Sněžníkem.
„Když mi bylo asi deset let, řekl mi táta, že u nich byl náborář z pardubické průmyslovky, kde jsou i mlynáři, a jestli bych tam nešel,“ vypráví Martin, technolog firmy Pro Bio. A protože ho bavilo zemědělství, stroje a mechanikaa spíš mu šla logika a odvozovní věcí než biflování, o pár let později na průmyslovku skutečně nastoupil. Díky dobrým učitelům, a domácímu prfesnímu zázemí, u jednoho z nejstarších řemesel, jehož představitelé museli v minulosti ovládat nejen mlynářský um, ale také rozumět zemědělstv í využití přírodních zdrojů energie – vody či větru, zůstal.
Jaký otec, takový syn
S otcem mají dodnes společné nejen dlouhé vlasy, které jsou pro ně oba symbolem svobody, ale také filozofii spočívající v šetrném přístup k přírodě a zpracování jejích darů. Obilí se v mlýně ve Starém Městě sice nemele postaru na kamenech, ale moderně, na válcích a různými principy pro různé plodiny – na tlak, na střih či na smyk tak, aby mletí bylo co nejefektivnější a v mouce zůstalo co nejvíc zdraví prospěšných látek. Oproti jiným mlýnům totiž zpracovávají mnohem víc druhů surovin. Od pšenice špaldy, se kterou v devadesátkách začínal Martin Hutař starší až po pohanku, pro jejíž zpracování tu dokonce otevřeli moderní plně bezlepkový mlýn. Mouky tu vznikají z ekologicky pěstovaného obilí, které se nepřekrmuje průmyslovými hnojivy a výživu a další cenné i aromatické llátky získává pouze z půdy. „Naše mouky jsou téměř z devadesáti procent celozrnné a jemnější než ty běžné, průmyslově zpracovávané. Sice se s nimi musí umět pracovat, obsahují totiž méně lepku, naopak v nich ale najdete jednoznačně větší obsah minerálů, vitaminů, vlákniny a dalších zdraví prospěšných látek,“ říká hrdě mladý technolog.
Foto: Robert Tichý
Doporučujeme
reklama
V souladu s přírodou
Mlýn dnes v regionu, kde je pracovních příležitostí stále pomálu, zaměstnává víc jak stovku lidí, což z něj dělá jednoho z největších zdejších zaměstnavatelů. Zhruba polovina zpracovávané suroviny pochází z jeho vlastní produkce a kromě toho spoupacuje s přibližně padesátkou ekologicky hospodařících zemědělců z celé republiky. Kromě nejstarší odrůdy pšenice – špaldy a pohanky tu dále zpracovávají také třeba pšenici jednozrnku, dvouzrnku, žito, oves či ječmen. Martinově přemýšlivé povaze tak vyhovuje jak možnost ovlivňovat výrobní technologii a neustále ji pružně obměňovat, tak vědomí, že to, co v prakticky rodinné firmě vyrábí, je to nejlepší z přírody a v souladu s ní. Na mantru zdravé výživy v současné době slyší čím dál tím víc lidí, takže pokud zdejší mlýn bude mít dostatek ekologicky pěstovaných surovin, bude do budoucna produkovat kvalitní mouky v ještě pestřejším spektru a samozřejmě i množství. Své letošní kulaté – třicáté narozeniny, firma oslaví 15. ročníkem Bioslavností, festivalem dobrého jídla, který se bude ve Sarém Městě pod Sněžníkem konat 16. července 2022 v areálu Pro Bio.
Foto: Robert Tichý
Staré Město pod Sněžníkem, kde firma Pro Bio sídlí, stojí za návštěvu i kvůli nádherné okolní přírodě.
