Sklizeň poslední hlávky z chmelnice znamenala pro naše předky velkou slávu. V Žatci, kde má dočesná dvousetletou tradici, si ji můžete užít tento víkend
Ve starém Římě byl chmel považován za zeleninu uklidňující nervy. Začátkem září končí jeho sklizeň už ne jako zeleniny, ale jako hlavní ingredience k vaření „nebeského daru“. A to bylo vždy třeba řádně oslavit. Jak vypadala dočesná v minulosti a jak ji slaví v hlavním českém městě chmele nyní?
To samé, co pro pěstitele obilí znamenají dožínky a pro vinaře vinobraní, znamená pro chmelařské oblasti dočesná. V minulosti byla zejména dnem, kdy hospodář děkoval česáčům za těžkou práci na chmelnicích. Hlavním symbolem byl dočesný věnec spletený z chmele, obilných klasů a lučního kvítí. Ten se spolu s poslední opentlenou rostlinou z chmelnice naložil na slavnostně ozdobený vůz a vezl se do vsi k majiteli statku. Česáči předali věnec hospodyni a hospodáři vinšovali. Věnec se pak upevnil na vysokou tyč na dvoře, kde musel zůstat celý rok, aby chránil příští úrodu. Pod ním byla pro česáče připravena hostina a zároveň dostali od hospodáře výplatu. Na stolech nechyběla pečeně, posvícenské koláče a samozřejmě čerstvé pivo.
Oslavy se přesouvaly do hospody, kde hrála muzika, tancovalo se, pivo teklo proudem a pokračovalo se ve chmelařských tradicích. Večerní zábavu otvíral tzv. chmelový tanec. Volil se také chmelový král, který pak symbolicky vládl celému veselí. I dnes si konec sklizně chmele na přelomu srpna a září žádá oslavu, zejména v jeho „hlavním městě“. První písemné zmínky o pěstování chmele na Žatecku pocházejí už z roku 1348. A městské chmelové slavnosti jsou doloženy z roku 1833, kdy Žatec navštívil rakouský císař a český král František I. s manželkou Karolinou Augustou. Před okny jejich ubytování místní zorganizovali dočesnou, včetně tance s chmelovým věncem. Tehdy se v německy mluvícím prostředí ujal pro tyto oslavy název Hopfenkranzfest (Slavnost chmelového věnce). Už za dva roky poté si podobnou podívanou mohl užít další panovník, císař Ferdinand I. A v roce 1910 probíhala dočesná v Žatci během návštěvy arcivévody Karla, budoucího císaře.
Foto: Art Jarka/Wikimedia
Ani na Žatecké Dočesné nemohou chybět chmelové věnce.
Doporučujeme
reklama
Hudba, tanec, soutěže
Za první republiky se žatecká tradice proměnila v organizované průvody s alegorickými vozy. Od roku 1957 získala dokonce pořadové číslo. Tato kulturní a folklórní akce se od té doby koná každoročně jako přehlídka pivovarů doprovázená koncerty a soutěžemi, které jsou samozřejmě spojeny s chmelem a pivem. O víkendu 4.–5. září proběhne už 69. ročník akce a těšit se vedle muziky různých žánrů můžete například na ruční česání chmele, tanec s korbelem piva na hlavě nebo symbolické strhávání štoků z nejmenší chmelnice na světě. Chybět nebudou ani různé prodejní stánky a „posvícenské“ občerstvení. A pokud vás veselice v ulicích města přestane bavit, můžete navštívit místní Chmelařské muzeum či Chrám Chmele a Piva s chmelovým orlojem.
