Valentýn se slaví 14. února už po staletí, ale teprve v posledních letech ho Češi berou na milost jako viditelný svátek. Jedni ho milují, druzí ho odmítají jako komerční trik. Pravda je ale složitější a mnohem zajímavější.
Únor býval dlouho jen šedým měsícem mezi zimou a prvními náznaky jara. Dnes má ale jasný bod, který ho každoročně rozsvítí. Valentýn, svátek zamilovaných, si postupně hledá místo i u nás. Ne každému je sympatický, přesto jeho obliba roste. Možná proto, že lásky není nikdy dost. A taky proto, že jeho historie má mnohem hlubší kořeny, než se obvykle říká.
Když se řekne Valentýn, spoustě lidí naskočí obrázek amerických přáníček a záplava červených srdcí. Jenže původ Valentýna leží v Evropě, konkrétně ve starověkém Římě. Jedna z nejznámějších legend vypráví o knězi, který tajně oddával zamilované páry navzdory zákazu císaře Claudia II. Ten věřil, že svobodní muži jsou lepší vojáci než ženatí. Valentýn prý mladé milence nejen oddával, ale také podporoval jejich víru v manželství. Za svou odvahu zaplatil životem. Popraven byl právě 14. února roku 269. Ať už byl příběh přesně takový, nebo ne, datum 14. února zůstalo symbolem lásky a odvahy jít proti proudu. To je silné téma i dnes.
Valentýn bývá často označován za import z USA. Realita je jiná. Svátek se slavil i v Evropě dávno předtím, než se dostal za oceán. V českých zemích byl známý už za první republiky, tehdy si lidé posílali květiny a pohlednice s romantickými motivy. Během socialismu ustoupil do pozadí, po roce 1989 se znovu vrátil. Dnes, podle průzkumů, slaví Valentýn zhruba třetina Čechů, častěji mladší generace a ženy. Část lidí ho ignoruje, jiní si z něj dělají vlastní tradici. A to je na tom vlastně to nejlepší. Valentýn není povinnost, ale příležitost.
Historici často připomínají, že v polovině února probíhal v Římě i pohanský svátek Luperkálie. Slavil se 15. února a byl spojen s plodností, očistou a příchodem jara. Během Luperkálií se konaly rituály, které měly zajistit plodnost a štěstí. Některé zvyky by nám dnes připadaly zvláštní, jiné překvapivě moderní. Losování jmen mladých žen, které se spojovaly s muži na určité období, připomíná dávnou podobu seznamování. Je možné, že se oba svátky časem prolnuly. Blízkost data i téma lásky a plodnosti tomu nahrávají.
Valentýn dnes slaví velká část světa, ale každá země trochu jinak. V Japonsku dávají 14. února dárky ženy mužům, o měsíc později při takzvaném White Day se role obrací. Na Filipínách se konají hromadné svatby, často za podpory státu. V Dánsku si lidé posílají vlastní básničky místo kupovaných přání. V USA slaví nejen partneři, ale i rodiny a děti ve školách. Společné zůstává jedno téma. Dát druhému najevo, že na něm záleží. A proč někteří Valentýn tolik kritizují? Kritici mluví o komerci, tlaku na výkon a přehnaném idealizování vztahů. A mají částečně pravdu. Výlohy plné srdcí a reklamy na dokonalé večeře umí být otravné. Jenže to není chyba samotného svátku. Je to otázka toho, jak si ho nastavíme. Nikdo vás nenutí kupovat drahé šperky ani rezervovat luxusní hotel. Valentýn může být klidně obyčejný večer doma s čajem a příjemným rozhovorem.
Zdroj: olomouc.cz, florea.cz, history.com, thorntons.com
Ještě víc inspirace a příběhů šikovných lidí vás čeká v aktuálním čísle Marianne Venkov a styl, které najdete na stáncích i online.
79 Kč
79 Kč
84 Kč
