Třapatka nachová patří mezi nejvděčnější letní trvalky. Kvete celé léto, přitahuje motýly i včely a při správné péči vydrží na záhoně mnoho let. Poradíme, jak jí prodloužit kvetení, kdy ji sklízet i jak využít její květy a kořeny v domácí lékárně.
Třapatka pochází z amerických prérií, takže má ráda slunce a sucho. Proto jí na zahradě rezervujte místo na slunci. V polostínu sice vyroste, ale bude málo kvést a stonky se mohou vytahovat za světlem. Důležité však není jen to kam, ale i do jaké země ji sázíte. Potřebuje lehčí, dobře propustnou a klidně i sušší půdu. Přemokření naopak nesnáší, zejména v zimě. Pokud má kořeny neustále v mokru, uhnije. Je to tedy ideální rostlina na zahradu k chalupě, protože když dobře zakoření, přežije bez problémů i dlouhá sucha.
Sazenice třapatky se na záhon sázejí v druhé polovině května, kdy už nehrozí mrazy, ve vzdálenosti zhruba 30 až 50 cm od sebe, aby se mohly pěkně rozrůstat. Pokud ji pěstujete ze semínka, v prvním roce vytvoří pouze přízemní růžici listů. Nádhernými květy vás potěší až od druhého roku. Ale pak při správné péči pokvete od června až do října a na své nádherné fialové květy láká motýly a další užitečné opylovače. Během plného květu, tedy v období prázdnin, si lze mladé, čerstvě rozvité květy i se stonkem a listy nastříhat na sušení. Ty pak můžete svázat a květy dolů zavěsit do stínu, aby dobře proschly. Sušit by se měly při teplotě do 30 stupňů, aby nezhnědly. Je to také skvělá květina k řezu do vázy. Má pevné stonky, nepřehlédnutelné květy a doma vám vydrží krásná neuvěřitelně dlouho. Zejména, když si ji natrháte v době, kdy se okvětní lístky začínají teprve otevírat a narovnávat a středový terč ještě plně neukazuje žlutý pyl.
Foto: Pexels
Květy třapatky mohou zdobit záhony celé prázdniny, až do podzimu.
Prodlužte jí život
Abyste třapatce během léta prodloužili kvetení, ve chvíli, kdy začnou jednotlivé květy hnědnout a uvadat, odstřihněte je. Rostlina nebude dávat energii do tvorby semen a vyžene nová poupata. Ke konci léta nechte poslední vlnu květů záměrně odkvést. Okvětní lístky opadají a zbydou jen tvrdé, pichlavé středy. Ty vypadají v zimní zahradě krásně, a navíc v nich dozrávají semínka, která poslouží jako potrava pro ptáky. Jinak se o ní v zimě nemusíte bát, echinacea je plně mrazuvzdorná. Brzy na jaře pak seřízněte celou rostlinu kousek nad zemí a ona znovu obrazí.
Ze sušených květů a listů echinacey si můžete udělat bylinkový čaj. Je ideální na podzimní a zimní posílení imunity. Pijí se dva až tři šálky denně. Stačí 1 až 2 čajové lžičky sušené směsi zalít 250 ml vroucí vody, nechat 10 až 15 minut louhovat, scedit a pak už jen popíjet. Léčivý je však i kořen této rostliny. Ten se „sklízí“ v září nebo v říjnu. Když kořen vykopete, důkladně jej omyjte a očistěte kartáčkem. Pak jej můžete nakrájet na užší plátky, aby dobře proschl. Lze ho sušit i v sušičce do 45 °C. Kořen obsahuje nejvíc účinných látek, které stimulují imunitní systém. Můžete si z něj udělat odvar, který je (na rozdíl od čaje) potřeba opravdu asi 10 minut vařit, pak nechat 10 minut odstát a až pak zcedit.
Foto: ChatGPT
Nejúčinnější je domácí tinktura, která se užívá po kapkách. Jak na ni? Nakrájený kořen nasypte do láhve, zalijte minimálně 40% alkoholem (např. vodkou) tak, aby byl zcela ponořený, a nechte 4 až 6 týdnů macerovat na tmavém místě. Pak už stačí jen přecedit a užívat 20 až 30 kapek až 3x denně. A na závěr ještě jedno varování! Tak jako řada jiných bylinek, ani echinacea není vhodná pro každého. Protože stimuluje imunitní systém, obecně se nedoporučuje lidem s autoimunitními chorobami. A aby opravdu dobře fungovala, neužívejte ji moc dlouho v kuse. Po dvou týdnech užívání si udělejte stejně dlouhou přestávku.
.jpg)
