Popadané jehličí pod stromy vypadá jako nepořádek, ale ve skutečnosti je to poklad. Správně využité umí ochránit půdu, vyživit kyselomilné rostliny i dodat zahradě atmosféru lesa. Jen je potřeba vědět, kam s ním. A kam rozhodně ne.
Když se projdete pod borovicemi, ucítíte, jak měkký je jejich koberec. Vlhký, pružný, voňavý po pryskyřici a tichý. Jehličí se tu rozkládá pomalu a zanechává po sobě vrstvu hrabanky. Tenké, kypré půdy, která dýchá a pije jako houba. Stejné kouzlo si můžete vytvořit i na zahradě. Stačí vědět, jak s jehličím zacházet, aby vám pomáhalo, ne škodilo.
Co je hrabanka a proč je tak cenná
Když se jehličí rozkládá, vzniká lehounká, vzdušná a mírně kyselá půda, které se říká hrabanka. Najdete ji v každém jehličnatém lese. Není to bohatý humus plný živin, spíš přírodní přikrývka, která půdu chrání a drží vlhkost. Její pH bývá kolem 4 až 5, což je pro většinu zahradních rostlin příliš kyselé. Ale právě v tom je její síla – kyselomilné druhy ji zbožňují. Borůvky, rododendrony, azalky, brusinky nebo hortenzie díky ní rostou jako z vody. Pokud máte tyto rostliny na zahradě, trochu jehličí jim prospěje víc než drahé substráty z obchodu.
Pod jehličnany obvykle nic neroste. Není to náhoda. Kyselost půdy a stín většině rostlin nesvědčí. Ale můžete to obrátit ve svůj prospěch. Nechte jehličí, kde je, a kolem stromů vysaďte rostliny, které kyselou půdu milují. Kromě borůvek a azalek to mohou být i vřesy, kapradiny nebo japonské javory. Přisypávejte jim občas novou vrstvu jehličí a sledujte, jak se jim daří. Zahrada tím získá přirozený, trochu lesní vzhled. A vy méně práce s údržbou.
Jehličí jako přírodní mulč
Pokud chcete půdu ochránit před vysycháním a plevelem, zkuste mulčování jehličím. Borové jehličí je ideální. Nerozkládá se tak rychle jako smrkové, krásně voní a udrží půdu vlhkou. V létě ji ochladí, v zimě naopak ochrání před mrazem. Jehličí se hodí hlavně tam, kde chcete udržet vlhké a kyselejší prostředí, třeba pod ovocnými keři nebo na svazích, které trpí erozí. Jehličky se totiž zaháknou a nenechají se snadno odplavit deštěm. Jen pozor na množství. Vrstva silnější než 10 centimetrů už může půdu příliš okyselit a dusit. Ideální je 5 až 7 centimetrů. A nikdy je nenahrnujte přímo ke kmeni stromu, mohlo by dojít k hnití.
Foto: Shutterstock
Patří jehličí do kompostu? Ano, ale s rozumem
Mnoho zahrádkářů váhá, jestli se jehličí hodí do kompostu. Odpověď je ano, ale jen v malém množství. Do běžného kompostu ho přidávejte zhruba do deseti procent objemu a promíchejte ho s jinými materiály. Jehličí se rozkládá pomaleji, takže proces kompostování zpomalí, ale výsledkem bude kyselejší, lehčí humus. Pokud chcete vytvořit vlastní hrabanku, smíchejte 3 díly jehličí s 1 dílem zeminy, nechte směs dva roky na vlhkém stinném místě a občas ji promíchejte. Vznikne voňavá lesní půda, která dělá divy v záhonech s kyselomilnými rostlinami.
Doporučujeme
reklama
Když jehličí léčí půdu
Zahradníci někdy používají mulč z jehličí i pro ošetření půdy kolem nemocných stromů. Kyselé prostředí totiž zpomaluje množení některých patogenů a zároveň zlepšuje provzdušnění půdy. Jehličnatý mulč také skvěle drží vlhkost a neodplaví ho ani silný déšť. Jen pozor na oheň – suché jehličí je velmi hořlavé. Neskladujte ho poblíž ohniště a raději ho mírně vlhčete, pokud ho necháváte přes léto.
