Ve Velké Británii substrát s rašelinou v zahradnictví nekoupíte a pravděpodobně to bude brzy čekat i nás. Předběhněte dobu a naučte se bez ní na zahradě fungovat už nyní. Nemusí to být problém, ani když pěstujete rododendrony, azalky nebo kanadské borůvky, které vyžadují kyselou půdu. Nahradí ji správné mulčování a pomůže také zalévání dešťovou vodou.
Věděli jste, že rašeliniště jsou klíčová pro zadržování vody v krajině a ukládání uhlíku? A když se rašelina těží, uvolňuje se velké množství CO2 (tzv. skleníkového plynu) do ovzduší? V rašeliništích žijí vzácní živočichové a rostou unikátní rostliny. K tomu jde o téměř neobnovitelnou surovinu. Obnovuje se velice pomalu, vždyť v mokřadech a močálech se tvořila v průběhu tisíců let. To vše jsou důvody, proč se kolem jejího používání na zahrádkách v posledních letech vedou vášnivé diskuze. Ve Velké Británii je prodej substrátů s rašelinou pro hobby účely dokonce zakázaný. A ani u nás už dnes není problém sehnat kvalitní substrát bez rašeliny.
Proč byla vlastně rašelina mezi zahrádkáři tak populární? Pokud s ní obohatíte půdu, je pak kyprá, zadržuje potřebné množství vláhy a živin a snáze se zahřívá, což je důležité hlavně při pěstování rané zeleniny a sazenic vůbec. V rašelinném substrátu se rostliny vyvíjejí rychleji, než v normální zahradní půdě. Rašelina také neobsahuje žádná semena plevelů nebo zárodky plísní, škůdců ani chorob, protože vzniká za specifických podmínek bez přístupu vzduchu. Má silně kyselé pH a jde v podstatě o sterilní prostředí. Přes všechny tyto výhody je však ničení rašelinišť kvůli našim zahrádkám neudržitelné a zákaz prodeje substrátů s rašelinou (minimálně pro hobby použití) čeká brzy i další evropské země. Nejblíž k němu mají Německo, Norsko a Švýcarsko.
Foto: Pexels
Kompost pouze z listů dubu a kaštanu (tzv. listovka) má kyselé pH, takže jej ocení rododendrony i borůvky
Doporučujeme
reklama
Jak se bez ní obejít?
Místo rašeliny se doporučuje používat zahradní kompost, tzv. listovku nebo kokosové vlákno, které mají podobné vlastnosti, ale nezatěžují životní prostředí. Příliš hutnou a těžkou půdu kypřete dvakrát ročně přidáváním kompostu. Pro úpravu kyselosti půdy lze využít drcenou kůru. Ještě vhodnější je pak hrabanka z jehličí, kterou si nasbíráte pod jehličnany. Oboje při rozkladu přirozeně okyseluje půdu. Při výsadbě rododendronů, azalek nebo kanadských borůvek je dejte na dno jámy. Zároveň jimi kyselomilné rostliny pravidelně mulčujte. Další vhodný mulč je pak z listí. Konkrétně listy dubu a kaštanu obsahují hodně tříslovin a rozkládají se na velmi kyselý substrát. Můžete si sami namíchat směs pro záhony, kam budete kyselomilné rostliny vysazovat. Stačí ve stejném poměru zkombinovat díl běžné zeminy, drcené kůry nebo hrabanky z jehličí a kompostu. Prospěje i zalévání dešťovkou. Voda z kohoutku bývá vápenitá a díky tomu neutralizuje kyselé pH půdy. Pokud jste používali rašelinu kvůli její skvělé schopnosti zadržovat vodu, také pro vás máme náhradu. Přejděte na substrát z kokosových vláken. Ten je v tom ještě lepší a svou schopnost (na rozdíl od rašeliny) neztrácí, ani když vyschne. A navíc jde o odpad, tudíž jeho používáním přírodě spíš pomáháte, než abyste jí škodili.
